Louise Fullerová
„A chtěla bys?“ Effie se dívala na Achilea se zatajeným dechem a srdce jí bušilo tak rychle, jako ještě snad nikdy. „Ano…,“ zašeptala. „Taky bych to moc chtěl,“ řekl chraptivě. Jeho prsty se přesunuly na přední díl jejích šatů a ona ucítila, jak se látka trochu trhá, když netrpělivě protahoval knoflíky malými dírkami. Když se uvolnil poslední knoflík, pomalu jí sjel rukou podél klíční kosti a dál po ramenech, až nechal šaty volně spadnout k nohám. Pokožku měla příjemně chladnou. Byla teď jen v jednoduchém bílém spodním prádle. Bavlněném, ne hedvábném. A bez krajek. Sáhla si za záda, rozepnula podprsenku, nechala ji spadnout vedle šatů a chystala se, že si sundá i kalhotky. „Počkej chvilku.“ Omámeně se na něj podívala, překvapená jeho slovy. „Rozpusť si vlasy.“ Ta slova, tak strohá a přímá, v ní vyvolala vzrušující pocity. Roztřesenýma rukama si sundala gumičku a uhladila si rozpuštěné vlasy. „Zatřes hlavou,“ nařídil jí. Udělala, co jí řekl. Vlasy jí padaly na ramena v divokých a nespoutaných vlnách. Ještě nikdo v ní nikdy nevyvolal takovou touhu i bezmoc. Jeho pohled byl temný a pevný. Cítila intenzitu jeho soustředění, viděla, jak mu na krku bije pulz ve stejném rytmu jako její srdce. Jako by byli tanečníci jakéhosi vášnivého flamenka. Zamumlal něco řecky a pak natáhl ruku a pohladil ji po tváři. Teplo jeho prstů pocítila až hluboko ve svém nitru a celé její tělo volalo po dalších dotecích. Chtěla se ho také dotknout. Přesunula ruku ke knoflíčkům na jeho košili. Pak mu ji sundala z ramen. Zadívala se na jeho holou hruď a polkla. Byla nervózní, ale také ji to všechno neskutečně vzrušovalo. Prsty se dotkla pásku jeho kalhot 98