98
Lucy Kingová
„Není to ubohé a nesoudím tě. Jenom mě to překvapilo.“ „Tak neobvyklé to zase není.“ „Naučím tě to.“ To ani omylem, zněla její okamžitá reakce. V žádném případě nevleze do bazénu a neudělá ze sebe naprostého pitomce. Zvlášť nahatá. A už vůbec ne před někým jako on, který jako by byl úžasný ve všem, co dělá. Navíc je zběhlá v tom vyhýbat se všemu, co zahrnuje nějakou pláž či bazén, že už na to svoje neplavání skoro zapomněla. Jenže teď jí to připomněl a hlavou se jí kupodivu rozběhly myšlenky, jak by bylo hezké moct odjet na dovolenou někam, kde je horko. Ne že by jí na dovolenou zbýval nějaký čas nebo někdo, s kým by na ni vyrazila, ale dva týdny na sluníčku bez možnosti se ochladit byly vždycky její představa pekla. Když už jsme u toho, tři týdny tady, při práci v nekonečném vedru a neustále pokrytá vrstvičkou potu, taky nebyla žádná zábava, a pokud by měla být absolutně upřímná, toužebně pozorovala bazén jak tady, tak ve Quintě. Takže by možná měla jeho nabídku přijmout. Duarte ji učil o víně. Učil ji o sexu. Pokud bude ochotná to riskovat, mohl by ji naučit plavat, o tom nepochybovala. Důvěřuju mu, uvědomila si. Když se pustí do jejího vzdělávání, obvykle se dějí zajímavé věci. Nebyla by to tedy skvělá příležitost vymazat z jejího seznamu aktivit, jimž se má vyhýbat, další položku? „Tak dobře,“ svolila, posbírala odvahu a ujistila se, docela upřímně, že nic přece nemohlo být trapnější než nechat se nachytat ve sprše při zpívání. „Jdeme na to.“ „Mají tvoje ruce být tam, kde jsou?“ Duarte stál vedle Orly v bazénu a sledoval, jak
V šéfově posteli!
99
pádluje pažemi a kopá nohama, a culil se. „Rozhodně ano.“ „Myslela jsem si, že jedna na břiše a jedna na zádech by dávalo větší smysl než jedna na mém zadku a druhá na prsou. Mám dojem, že možná tak trochu zneužíváš situace.“ Žádné možná, určitě. Využíval situace pokaždé, když měl šanci, a jeho ruce na jejím těle nebyla žádná náhoda. Nemohl se jí přestat dotýkat. Pokožku měla jemnou jako hedvábí a tělo teplé a kypré. Naštěstí byla stejně stravovaná touhou jako on. Přesně jak předpokládal, pod mírně upjatým povrchem bublal vulkán, který vybuchl při sebemenší provokaci, o kterou se s největší radostí postaral. Nápad mít s Orlou románek patřil k jednomu z jeho nejlepších a učit ji plavat taky nebyl špatný, uvažoval, zdráhavě od ní odtáhl ruce a pustil ji. Nejenže měl spoustu příležitostí dotýkat se jí, ale taky mu došlo, že když se vyhýbala všemu, v čem nebyla dobrá, a záměrně nezkoušela nové věci, přišla o spoustu zábavy. Z nějakého důvodu se mu ta myšlenka nelíbila, a proto ho nadmíru těšilo, že jí s tím může pomoct, ačkoliv ani za boha nedokázal zjistit proč. Ani nechápal, proč jí ráno navrhl, aby si s ním zaplavala, když obvykle využíval tu dobu, aby si vyčistil hlavu a znovu nastolil řád, který tak snadno zničila. „Tak,“ prohlásil a setřásl ze sebe nervozitu, která se mísila se zmatkem, a místo toho se soustředil na její postup přes šířku bazénu. „Vidíš? Už plaveš.“ „Vážně?“ Na okraji se zastavila a mrkala, zatímco se ohlížela, jako by si teprve teď uvědomila, čeho dosáhla. „Ach, panebože, já plavu. Jsi dobrý.“ „Já ne,“ namítl. Ucítil, jak ho přímo do hrudi zasáhlo něco neidentifikovatelného, a mírně se
100
Lucy Kingová
zamračil. „To ty jsi měla odvahu to zkusit a šla do toho na sto procent.“ Rozzářila se tak, až ho to oslepovalo víc než žhavé ranní slunce, které stoupalo nad kopečky. „To je pravda, že? Jak ti můžu poděkovat?“ „Není třeba mi děkovat,“ prohlásil, zatímco se do něho její úsměv zařezával a probouzel v něm nikdy nekončící touhu, což bylo aspoň něco, co chápal. „Ale pokud na tom trváš, něco už vymyslím.“ Celý další týden Orla dohlížela na přípravy, které hladce postupovaly, takže nevyžadovaly příliš její pozornosti, což bylo dobře, protože měla hlavu plnou Duartea. Nemohla se ho nabažit, ani jejich rozhovorů. Povídali si o práci a cestování, rodině a dětství – vlastně o všem, kromě minulých vztahů, jako by podle nevysloveného, ale vzájemného souhlasu bylo to téma tabu. Včera vyjádřila zájem o proces výroby vína a on ji vzal na prohlídku vinohradu. Dneska ráno zvládla deset koleček v bazénu: třikrát prsa, třikrát znak, čtyřikrát kraul. Teď se přímo vznášela, spokojená sama se sebou a neschopná vymazat ten úsměv z tváře, dokud ji nezasáhla realita v podobě mailu od aranžéra květin. Extra náročný klient, jemuž zařídila žádost o ruku na ledovci, zítra slavil své zásnuby na obrovském večírku ve velkém stanu na zahradě dívčiných rodičů. Požadavky byly extrémně detailně rozpracovaně a naprosto pevně dané, takže zpráva o tom, že okrasné zelí, které mělo hrát hlavní roli v třiceti květinových aranžmá, nedorazilo, nebyla ideální, mírně řečeno. O půl hodiny později se však na rozdíl od Orliných nadějí a očekávání rychlé nápravy situace změnila z „ne ideální“ na „katastrofickou“. Oslovila každého, Ukázka elektronické knihy