plavbě se harcuješ odjakživa, vezeš se na hřebeni vysoké rozčeřené vlny, míříš k místu, o kterém jsi nikdy neslyšel. ¢Jsi kapitán. Vítr tě brzo přivane až do přístavu a ty už vidíš jeho světla. Brzy připluješ blíž a přistaneš. Dorazíš a spustíš kotvu a na březích z věčného zlata stojí ona. Brzy se odřízneš od světa a navždy se s ní spojíš. Budete ležet na sobě a líbat se a objímat, odteď už každý den jako o nějakém veselém svátku. Bude to nádherně skvělé, podle očekávání. Vidíš všechno ze správného úhlu, vrátil ses, odkud pocházíš. Už žádné výlety do vzdálených galaxií. Už žádné plavby do nadpřirozené temnoty. Už nikdy nebudeš nikam plout, všeho se vzdáš a stáhneš roletu. Skončíš, dokud máš náskok.
98