pocit dobře znal. Prohlíželi si fotografie na stěnách. Stovky dvouuncových lahví od alkoholu. Objednal si další kávu a talířek vanilkové zmrzliny. Když odcházel, bylo skoro sedm a on se vracel pěšky zpět do Seven Seas. Měl tam vzkaz od Reda, zastrčil ho do kapsy, vystoupal po schodech nahoru, nakrmil kočku a šel spát. Do Bell Chase se vydal ještě za ranního šera. Zaparkoval náklaďák a přešel dvůr. Kolem cvičné nádrže a budov z ocelové konstrukce. Odemkl železné dveře, přešel do provozní místnosti, rozsvítil, zapnul vařič a sundal kávu a filtry. Oiler dorazil kolem půl sedmé. Jsem si myslel, že to budeš ty, řekl mu. Jo? A jaks na to přišel? Prostě jsem si řekl, že ti bude chvíli trvat, než si zvykneš a dokážeš se v tom blázinci vyspat. Nastěhoval ses tam, že jo? Jo. V pohodě. Co se stalo? Měls další návštěvu? Spíš několik. U mě se dveře netrhnou. Oiler si nalil šálek kávy a zamíchal ji plastovou lžičkou. Tak proto ses přestěhoval? Jo. Ale ono asi bylo načase. Jimmy říkal, že už přesluhuju. A Jimmy to musel vědět. Doufám, že ne. Víš, že se taky potápěl? Ještě ve skafandru. Ne. To jsem nevěděl. Mohl to bejt pohled do budoucnosti. Možná by ses nad tím měl zamyslet. To slýchám často. Jen mě překvapuje, že ještě nikdo nenavštívil tebe. Jsem něco takovýho říkal? Cože, misionáři? Tak, misionáři. Ale neřekls jim, kde jsi schoval toho chybějícího pasažéra, že ne?
97