Rodina Karnovských (Ukázka, strana 99)

na své protivníky, boháče, špicly i císařovy patolízaly, a muži se za břicho popadali nad jeho šťavnatými výrazy a nadávkami.

Partajní šéfové mu kvůli jeho výbušné povaze a nepraktickým názorům nezadávali žádné politické úkoly, ale jeho tirády měli rádi a smáli se jeho žertům.

Odpovědnou práci přenechávali spíš jeho dceři. Přednášela manželkám dělníků o ženské hygieně nebo o výchově dětí. Ačkoli byla ještě dívka a nepoznala lásku, učila zralé ženy a matky manželským a mateřským povinnostem. Ženy ji braly vážně, a některé za ní dokonce chodily, aby jim poradila s problémy v manželství či domácnosti, a svěřovaly jí intimní tajemství a starosti. Elsa rovněž vedla dětský kroužek, kde vysvětlovala, jak funguje hospodářství a politika. Mladé dělnice byly hrdé, že k nim patří lékařova dcera a bojuje za jejich věc, a všichni mladíci do ní byli tajně zamilovaní.

Nejvíc ji však miloval Georg Karnovský, přestože mu nikdy nedala žádnou naději. Dával jí jasně najevo, jak po ní touží, ale získat ji nedokázal. Jako zadní kolo, jež nikdy nemůže dohnat to přední, nemohl Georg Karnovský nikdy polapit Elsu. Vždycky byla o krok napřed a on pozadu. Jeho vyvinuté mužské ego tím trpělo a podrývalo to jeho sebevědomí.

Svou podřadnost cítil v její přítomnosti hned od začátku jejich přátelství, kdy se tak zesměšnil nevolností z oné lebky, a nedokázal ten pocit ze sebe setřást, ať se snažil sebevíc. Cítil se podřadný všude, kde se s Elsou ocitl – v laboratoři, kam za ní chodil, na pitevně, kde spolu pracovali, zkrátka na každém kroku.

Jako všichni studenti medicíny si osvojil neuctivý a cynický postoj vůči smrti, ale nemohl se zbavit odporu vůči zápachu rozkládajícího se těla a formalínu. Dělalo se mu z nich zle a ten zápach mu pronikal až do morku kostí, a tak si zapaloval jednu cigaretu za druhou a hluboce vdechoval kouř, aby přebil vzmáhající se nevolnost. „Frau Wirtin hatte einen Major …,“ zpíval s ostatními studenty, když pitvali mrtvoly.

Elsa Landauová při práci ani nekouřila, ani nezpívala. Sotva promluvila. Dokonale klidná a vyrovnaná, jako by doma stříhala 100

Singer_Rodina-Karnovskych_SAZBA-II.indd 100

20.06.2023 15:52:32

nějakou látku, stála u zakrváceného stolu, na němž se povalovaly lidské paže a nohy, a pracovala se skalpelem a nůžkami. Řezala lidské maso, oddělovala svaly, cévy a nervy. Byla mimořádně šikovná, a tak ji profesoři pověřili, aby předváděla techniku pitvy novým studentům. Těmto mladíkům nevadilo, že je dívka, a tak s ní žertovali, skládali komplimenty její kráse, a dokonce trousili dvojsmyslné poznámky, když se měli zabývat intimními částmi mužského a ženského těla. Elsa se nijak zvlášť nezlobila. Jen na studenty vždycky pohlédla svýma moudrýma hnědýma očima jako dospělý na neukázněné děti a tiše, ale rozhodně řekla : „Ale no tak, kolegové, nevidím tu žádný důvod k smíchu.“ Počínala si tak přesvědčivě a zdatně, že mladíci rychle vystřízlivěli a jejich vlastní žerty o různých částech těla jim začaly připadat trapné. Elsiny bílé ruce si při zručné práci s nástroji udržovaly ženskost a její štíhlá postava působila v bílém plášti dráždivě a uprostřed vší té smrti překypovala životem, a tak si nikdo netroufl na ni promluvit vyzývavě jako na ostatní studentky u pitevního stolu. „Takhle ne, kolegové, takhle,“ ukazovala Elsa mladším studentům, jak mají správně pitvat. „A nefoukejte mi prosím kouř do obličeje.“ A studenti vždycky začali kouř vyfukovat na stranu. V přítomnosti této tiché a schopné dívky z nich vyprchala veškerá odvaha a mužnost. A nejpokorněji a nejvíc bezvýznamně se vedle ní cítil Georg Karnovský.

Jak toužil po její pochvale a chtěl jí předvést, jak je vyrovnaný, šikovný a schopný, nástroje mu neustále padaly z rukou a dělal jednu chybu za druhou. Nedokázal přestat kouřit, jak si Elsa přála. Potřeboval cigarety, aby potlačil nevolnost a zakryl vlastní nedostatečnost. Její chladná zručnost ho znervózňovala. Dýchalo se mu lépe, až když spolu vyšli z pitevny na ulici. Tam, na čerstvém vzduchu, mezi lidmi a v pohybu, se znovu stával mužem – silnějším, větším a důležitějším. Elsa mu sahala sotva k ramenům. Byla ve svých vypasovaných šatech štíhlá jako holčička a musela k němu vždycky vzhlédnout, když spolu mluvili. Georg jí nesl kufřík, a když rychle přecházeli ulici, vzal ji v podpaží.

101

Singer_Rodina-Karnovskych_SAZBA-II.indd 101

20.06.2023 15:52:32

Projevoval jí něhu a chránil ji, jako silnější chrání slabšího. Elsa jeho mužnou ochranu přijímala a usmívala se na něj, jako se všechny holčičky usmívají na své kamarády a ochránce. A když seděli těsně vedle sebe na lavici v tramvaji cestou domů, smála se jeho vtipům.

Stejně nicotný jako na pitevně se však znovu cítil, když za ní přišel domů a posadil se k ní do temné laboratoře, z které ji nemohl dostat. Nikdy na něj neměla čas, ani večer. Když jí vyznával lásku a říkal jí, jak po ní touží, nalévala moč do zkumavek nebo testovala krev, sliny či menstruační výměšky. „Dej proboha pryč to svinstvo,“ rozhněval se. „Mluvím s tebou !“ „Proč ti to vadí ?“ odpověděla Elsa, která nerozlišovala mezi čistou a nečistou látkou a zajímaly ji jen její chemické a bakteriologické aspekty. „Jako zdravotník musíš o těchto věcech smýšlet jinak.“ „Zdravotník?!“ vykřikl rozzlobeně. „Teď nejsem zdravotník, Elso, ale jenom chlap! Chlap, Elso! Copak nemůžeš být na chvíli žena?“ Elsa se jeho chlapeckému výbuchu zasmála a pohlédla na něj svýma moudrýma hnědýma očima jako dospělý na rozvztekané dítě. „Vy muži jste tak legrační. Pořád musíte předvádět sílu jako kohout mezi slepicemi, ale takoví hrdinové zase nejste. My ženy se za své lidské slabosti nestydíme.“ „Ty nemáš tušení, co je život nebo láska, Elso ! Jestli vůbec dokážeš milovat, tak jenom bacily.“ Snad posté si přísahal, že ji nechá být a najde si nějaké nekomplikované, milující a poslušné děvče. Dokonce by byl ochoten vyjít si s Ruth Burakovou, než chodit s touhle doktorskou dcerkou, která si z něj jen střílí, jedná s ním jako s malým klukem a trápí ho. Rozhodl se jí ukázat, že je silný a obejde se bez ní. Předsevzetí mu však nikdy nevydrželo. Naopak – čím víc ho trýznila, tím víc ho přitahovala. Neminul večer, kdy by za ní do její tmavé a štiplavě a odporně páchnoucí laboratoře nepřišel.

Odměnou mu byly neděle a svátky, kdy chodil s Elsou a jejím otcem na výlety.

Když ještě všichni lidé ve dvoře vyspávali po pracovním týdnu a časném ranním vstávání, začal doktor Landau tahat Elsu 102

Singer_Rodina-Karnovskych_SAZBA-II.indd 102

Ukázka elektronické knihy

20.06.2023 15:52:32