PRÁSK!
Stůl se rozpadl a třísky létaly na všechny strany.
VŽUM!
BENG!
PRÁSK!
„Jsi celý, Pořeze?“ lekla se Legrácka. „Nevim,“ odpověděl hromotluk a mnul si hlavu. „Tahle potvora tvrdí, že mám jedenáct prstů! Jedenáct! Taková pitomost!“ hulákal Prsťák a znovu počítal svých jedenáct prstů. „Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset! Vidíš? Stejně jako mám deset prstů na nohou!“ Prsťák shodil boty a ponožky a odhalil… ko vovou nohu! A kovová noha měla – hádáte správ ně – šest prstů! Prsťák měl jedenáct prstů nejen na rukou, ale i na nohou. Přepočítal je. „Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, de vět, deset! A ty, slečno Chytrá, můžeš udělat deset písemek z matiky!“ „Nemělo by jich být jedenáct?“ rýpla si Legrácka.
97
Superstrašlivák
Pořez divoce vrtěl hlavou. „Můžeš udělat jedenáct písemek z matiky!“ od sekl Prsťák. „Tak přece jen umíte počítat!“ podotkla holčička, k velkému obveselení ostatních dětí.
„HA! HA! HA!“ Teď se smáli s ní, a to byl NEJLEPŠÍ pocit na světě. „Co jsi povídala?“ obořil se na ni Prsťák. „Nic, pane učiteli!“ odpověděla, ale tvářila se ohromně samolibě. „Měl bych tě nechat PO ŠKO-“ Jenže než stačil dodat i „LE“, zachránilo ji zvonění. Tedy ne přímo zvonění, ale pelikání křik.
„ SKVÁ K ! “
„To byl signál pro mě, ne pro vás!“ rozkřikl se Prsťák, bylo však pozdě – všechny děti se vyřítily ze třídy, jako když krysy opouštějí loď. „Tohle ještě nikdo neudělal, Legrácko,“ prohlásil nadšeně Pořez. „Byla to zábava!“ odpověděla.
98
Nic s velkým Ň
„Máš kliku, že tě nenechal PO ŠKOLE.“ „To je mi fuk.“ „Ale nebude. Děti, co jsou PO ŠKOLE, už nikdy nejsou jako dřív.“ „Jak to myslíš?“ zajímala se Legrácka.
Nevim. Už jsem toho řekl až moc.“ ” „Neřekl jsi dost…“ „Na ty, co jsou PO ŠKOLE, vždycky dohlíží učitelka příroďáku a všichni se pak vrátí z o m b -
- fikovaní !“
Legrácka se uprostřed studené chodby zastavila. „Z o m b -
- f i k o v a n í ! Jak to?“
„Nevim. Nikdo to neví.“ „Je nás tady přece spousta dětí – proč se proti učitelům nepostavíte?“ Pořez zavrtěl hlavou. Nevim. Nejspíš tady ” U NEMILOSRDNÝCH kope každý sám za sebe.“ „Ale kdybychom všichni spolupracovali…?“ namítla. „To není možný.“
„Všechno je možný!“ odsekla Legrácka. 99
Ukázka elektronické knihy