Jihočeské závody a okruhy
OBDOBÍ PO DRUHÉ SVĚ TOVÉ VÁLCE
Českobudějovický okruh na letišti v Plané Po prvním závodě v Českých Budějovicích mělo 6000 diváků velkou radost, neboť Huleš i Staša ml. vyhráli. Jinak čestným hostem závodu byla naše legenda František Šťastný. A ještě jednu zajímavost měl závod nejslabší třídy stopětadvacítek, když startovala jediná žena, Jeanette Quirenzová, v cíli osmnáctá. V silnější kategorii Superbike se dalším českým vítězem stal pražský Michal Bursa, syn bývalého závodníka Jiřího Bursy. Krátce po druhé světové válce nebylo tajemstvím, jak se závodníci přepravovali na závody. Někdy se i s motorkami vydali vlaVítěze stopětadvacítek Tomáše Hlavatku zpovídá kem, jindy jezdili po ose až do místa závoFrantišek Vích (1997) dů. Jako by se čas zastavil, když v roce 1994 Roman Boček ze slezských Kravařů na závod v Českých Budějovicích vyrazil po vlastní ose. Pak absolvoval závod, v němž dojel sedmnáctý, aby se poté zase vydal na motocyklu zpět domů. To byla jen malá příhoda ze závodnického prostředí. Jinak Boček byl velice dobrým závodníkem, dokonce byl mistrem republiky. Okruh na letišti Planá byl mezi závodníky oblíbený, proto v roce 1995 byli rádi, že závod na něm mohou absolvovat hned Nejlepší ve třídě supersportů 600 Roman Boček dvakrát, v květnu a v červenci. V cestě za (1997) pořádáním závodu byly v roce 1997 termínové kolize s jinými závody, ovšem velice rutinovaný jihočeský motoristický činovník Ing. František Špale našel termín v nabitém kalendáři a závodníci mohli do Českých Budějovic přijet. Mimo jiné viděli přemístění místa startu a také nový prostor parkoviště závodních strojů. To nebylo všechno. Diváci byli poprvé svědky startu dvou závodnic, Dagmar Vejtasové a Petry Rüttjeroth, odvážných žen za závodními řídítky. Ve stejném roce stál na stupních vítězů nejvýše jako vítěz osmnáctiletý Tomáš Hlavatka z Kyjova z tamního týmu pana Frodla. Nakonec to bylo jeho poslední vítězství, neboť za necelé dva měsíce došlo na mosteckém motodromu k nešťastné události. V šestém kole nedělního závodu se naplnilo prokletí závodnického rodu Hlavatkových. První pád v retardéru ještě vedoucí Tomáš rychle napravil a vrátil se do závodu, druhé zaváhání na stejném místě bylo osudné. Do těla ležícího na vozovce narazil v plné jízdě stroj jednoho ze soupeřů. Jakékoli vyhnutí v tisícině sekundy bylo nemyslitelné. Tragédie osmnáctiletého Tomáše byla dovršena. Tragédie osobní, tragédie nového týmu a v neposlední řadě tragédie rodinná. Svého otce, který smrtelně havaroval na anglické Tourist Trophy, přežil syn o pouhých šest let. 98