Matice reality (Ukázka, strana 99)

stoupá zlaté oslepující světlo. Na jejím povrchu se nachází oblast Individuálních algoritmů. Jsou to malinké mnohoúhelníky. Mezi těmito mnohoúhelníky jsou mezery, kterými prochází Informační tok. Ten v nespočitatelném množství stoupá ve vláknech do všech stran. Celá tahle zářivá podívaná je obalena fialovým obalem. Tento obal je Éter. Ten se skládá také z nespočtu čtverců nebo mnohoúhelníků, ale ty na sebe těsně doléhají a nepustí nic ven. Venku totiž není nic. Pokud vykoukneš ven, vidíš dovnitř. Viděl jsem tam mezerou, která vznikla po mně. Světelný tok se odráží od vrstvy Éteru a vrací se zpátky. Dopadá ovšem do těch mnohoúhelníků Individuálních algoritmů. Ty potom tyto informace zpracovávají podle potřeby Matice. Takto vyhodnocená informace je poté nasměrována zpátky do Matice. V jejím centru je umístěna nekonečná bezrozměrná Astrální knihovna. Funkce Éteru je optimalizační. Individuální algoritmy v rozděleném stavu nejsou schopny pracovat s tak obrovským množstvím informace. Pro příklad použiji slovo máma. Máma je v Astrální knihovně informační oblast, která obsahuje nekonečnou informaci. Máma je hodná, zlá, umí vařit, neumí vařit, má mě ráda, má ráda tátu, nemá ráda babičku, nutí mě uklízet si pokoj atd. Představ si to jako slovo v bublince, ke které jsou připojeny další definující slova, jaká máma může být. Jsou toho miliony. Ale to neplatí jen pro lidskou mámu. Takže je tam informace komplexní, tedy jsou tam všechny samice. Matice z knihovny bere komplexní informaci a připojí k ní požadavky, kterými Éter optimalizuje proces. Dle potřeby odstraní vše, co není potřeba. Iluze lidského mláděte poté pracuje s optimalizovanou informací mámy.

98

Slovo máma je ovšem strašně složité. Individuální algoritmus by se komplexní informací udusil. Je to jednorozměrné, takže to světlo, co tam vidíš, tam neexistuje. To, že jsem to takto viděl, je podobný efekt, jako když zavřeš oči. Uvidíš nejprve černou a olejovou duhu ze základních barev a poté různé obrazce. Celý tento proces se nazývá Vědomí. Neexistuje žádné bezvědomí, předvědomí nebo podvědomí.

Vše je záměr a vše je řízeno. Když někdo upadne do bezvědomí, tak nezmizí. Je stále existující díky sdílené informaci kvantového informačního pole svého těla. Chápeš, jak je tohle slovo zavádějící?

Lidé si vědomí chybně připojují k mozku.

Sofie: A já bych to viděla jinak?

Paul: Ano, viděla bys jiné barvy nebo místo čtverců trojúhelníky, ale pohyb by byl stejný. Pokud nejsi součástí celku, je abstrakce individuální. Jinak vše řídí Matice, ale mimo plochu algoritmů nebo Informační toky, je to zobrazování na tobě. Nic jako ty ovšem neexistuje. Nemáš tam tělo nebo tak něco. Je to složité na popsání. Je to jakýsi dozvuk. Stejně jako písnička v rádiu. Chvilku si ji ještě pobrukuješ, i když je rádio vypnuté. Ono tě to potom nasměruje zpátky, abys tam nelétala donekonečna. Čas tam ale nefunguje. Ten je součástí propočtu, takže tam dle vlastního pocitu můžeš létat nekonečno věků. V tomto stavu nebyla Matice reality vždy. Kdysi dávno byla vrstva Individuálního algoritmu jednotná. Éter zpočátku nebyl k dispozici. Ona Individuální vrstva měla ale extrémní výkon.

Matice jako celek nefungovala. Informace byla posílána příliš pomalu.

To bylo v době, kdy lidé neexistovali. Existovala pouze jediná bytost - člověk. Měla úplně jiné tělo. Neměla žádné pohlaví ani potřeby.

99

Neprobíhala tam tvorba relevantních informací. Bytost byla modrá a rozmnožovala se dělením. Nepotřebovala ani jíst, ani pít. Takže žádný koloběh života, prostě nic. Celé to nefungovalo tak, jak to známe dnes.

Síla té bytosti byla nekonečná. Příliš mnoho je prostě příliš mnoho.

Takže se přistoupilo k přepracování vnitřních procesů Matice.

Vytvořil se koncept pohlaví, dualit a vše podobné. Technicky byla Matice přepracována tak, že nově obsahovala miliony Individuálních algoritmů a jednotnou vrstvu Éteru. Výpočetní výkon celku se extrémně zvedl. Navíc nabízel nekonečno možností. Proto jsou lidé unikátní a jejich život individuální. Každý algoritmus propočítává v jiném těle jiný život. Pro Matici jsou to informační orgie. Díky tomu, že nebylo dokončeno vlákno Svobodné vůle, je to dokonalé.

Lidé se díky tomu nikdy nedomluví. Když tohle pochopíš, pochopíš, že neexistuje dobro a zlo, hezký nebo ošklivý, a dokonce ani muž nebo žena. To například vychází z konceptu jedné bytosti ve dvou tělech, které většinu času nespolupracují. To je z hlediska košatosti informace mnohem výhodnější. Dokonce neexistuje nic jako běloch nebo černoch a vůbec všechno, co souvisí s rozdělováním někoho nebo něčeho. Tohle jsou propočty Individuálního algoritmu, které jsou zcela umělé. Dalo by se říct, že za to může matematika v tvojí hlavě. Vidíš-li postavu, která má silné rty, větší nosní otvory, výrazné nadočnicové oblouky a podobně, tak ti matematika v tvojí hlavě díky vzorci v algoritmu řekne, že je to černoch. Poznáš to na případu černocha albína. Ve skutečnosti tam není žádný rozdíl v barvě kůže.

Jsme všichni stejní. Je to jen optická iluze, kterou medicína chybně dokresluje větším množstvím melaninu. Když si potom vezmeš 100 Ukázka elektronické knihy