„Ptali jste se na adresu, a tu nemám.“ To si dělá legraci, pomyslí si v duchu Sorensen. „Mohu vás tedy poprosit o to číslo, paní Sta ergová?“ podívá se na ní s předstíranou trpělivostí Kjelsson. „Jistě, dojdu pro něho,“ odvětí klidně paní Sta ergová a položí na trávu kyblík s motyčkou. Po chvíli se objeví s papírkem v ruce a předává jej detektivu Kjelssonovi. Policisté s poděkováním odcházejí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528940
10. Vejle, policejní oddělení,
13:08
Detektiv Kjelsson vchází do kanceláře, když mu v kapse zvoní telefon. „Plukovníku?“ „Klenotnictví na Spinderigade?! Co mi k tomu řeknete?“ „Skupina neznámých pachatelů vybrala místní klenotnictví. Skoro všechno. Nepohodli se a jednoho ze svých zastřelili.“ „Takže mrtvý.“ „Jo.“ „A doktorka Tors?“ „Volal jsem ji.“ „Dobře. Informujte mě pak, co jste zjistili.“ „Ovšem.“ Sorensen stojí vedle Kjelssona. Vyčkává, až ukončí hovor. Poté na něho spustí. „Prověříme to číslo.“ „Jistě,“ odvětí kapitán a posadí se ke svému počítači.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528940
V následujících minutách zjistí, že to číslo je dočasně nedostupné. „Musíme zjistit, kdo je ten mrtvý.“ „Mám zavolat té doktorce?“ „Zavolám tam, seržante,“ pronese Kjelsson a sáhne pro telefon. „Kjelsson.“ „Doktorka Tors.“ „Chci se zeptat, jestli máme otisky. Potřebuje zjistit jeho totožnost.“ „Muže jsem dostala na stůl teď. Dejte mi dvě hodiny.“ „Dobře.“ „Děkuji.“ Ženský hlas na druhé straně utichl. „Dostal jsem nápad,“ ozve se Sorensen. „Poslouchám.“ „Zkusíme zjistit poslední hovor toho telefonního čísla, které patří té prodavačce. A třeba budeme mít štěstí.“ „Zkuste to.“ „Mám kamaráda v Kodani. IT.“ „Tím lépe.“ Kjelsson přikývne a Sorensen vytáhne svůj mobil z kapsy. Telefonuje, a přitom pomalými krůčky míří ke svému stolu.
Ω
Ukázka elektronické knihy