Kouzelná trojčata - Začínáme čarovat (Ukázka, strana 99)

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528812

Když si Tobík odpočinul a trochu se zahřál, podíval se na Emilku a oči měl červené od pláče. „Je mi moc líto, že jsem ti utekl, abych nasbíral ty mega velké jahody.“ „Tobíku, pro mě je nejdůležitější, že jsi v pořádku.“ Objala ho ještě pevněji a v krku se jí zadrhl pláč. „A byla to moje vina, že se to stalo!“ Tobík si k sobě přitáhl její tvář a malými prstíky ji hladil po zádech. Fousek jim položil hlavu na klín. Takhle chvíli nehybně seděli.

Nakonec se Emilka narovnala a usmála se. „Bylo to super nebezpečné, ale teď jsi v pořádku. I když máš pár odřenin a modřin. Můžu se na ně podívat?“ Tobík přikývl.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528812

Emilka ho opatrně prohlédla. Měl sice pár ošklivých odřenin, ale naštěstí to nevypadalo vážně. „Kámo, jsi v pořádku. Máš v těch ranách ale špínu. Měli bychom je vymýt.“ „Ne, bude to pálit!“ vykřikl Tobík. „Ale jen vteřinku. Pak budeš hned v pořádku. Pojď.“ Odvedla Tobíka ke břehu. „Tak a začneme tady.“ Klekla si a zlehka se dotkla rány na jeho noze „Bolí to?“ Tobík polkl, ale ne proto, že ho to bolelo.

Když se Emilka dotkla jeho kůže, rána se zacelila. Okamžitě se zahojila!

Tobík zíral na svoji sestru. „Viděla jsi to?“ Emilka se užasle podívala na své prsty a pak se dotkla dalších odřených míst. Všechna se ihned zahojila, jako by tam nikdy nebyla.

99

Ukázka elektronické knihy