Jeskyně hrůzostrašně hororové hrůzy
se Škubánka a skočila s velkým
SVÍÍÍŠ
do mokrého písku. Jack ji následoval spolu
s kapitánem, který třímal svou milovanou kytaru. Klopýtali po rychle mizící pláži nahoru k jeskyním. Potom je to dostihlo. Ten puch. Nepodobalo se to ničemu na zemi. Představte si, že byste dali mrtvou makrelu do ponožky vašeho dědy. Potom byste ji nechali na horkém topení celý týden nebo dvacet týdnů. Potom byste ponožku vyváleli ve starém kravinci a vložili ji do sáčku plného nevypraných trenek. Tak zhruba to páchlo, jenom mnohem, mnohem (mnohem, mnohem) hůře. Leonora zalovila v kapsách a vytáhla baterku. Vydávala jen slabou záři, ale konečně v ústí jes kyně zahlédli zdroj toho smradu. Na stole 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528791
Ukradený vynález
ležela čtyřnásobná porce Speciality šéfkuchařky Mildred – odporný rybí koláč. „Díkybohu je to jenom tohle!“ zvolala Leonora a uchopila talíř do natažených paží. Vynesla ho na pláž a odhodila do oceánu, který se pak celý dávil a třásl. „Nevypadalo to zas tak špatně, jenom to chtělo kapku kečupu,“ řekl kapitán. „Ano, ale co to dělá tady?“ přemítala Leonora, když se k nim znovu přidala. „Někdo se nás snaží svést ze stopy!“ „Tak to se mu podařilo. Myslím, že můj nos doopravdy zemřel!“ řekl Jack. Potom se obrátil a zašeptal: „Leo, to je přece jasné – dala to sem Mildred. Musí v tom být namočená spolu s tvým strýcem!“ Leonora na Jacka vyvalila oči. Stáhlo se jí hrdlo. „Ne, to nemůže být pravda. Musí existovat jiné vysvětlení. Pojďte, musíme zjistit, co můj strýc tají.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528791
Jeskyně hrůzostrašně hororové hrůzy
Leonora byla odhodlaná jako dosud nikdy a vedla je pryč z bouře do vlhké jeskyně. Jejich očím chvíli trvalo, než si na přítmí přivykly. A potom byli všichni svědky něčeho, co jim vyvrátilo čelisti z pantů, oči se jim vypoulily a vlasy jim vstaly na hlavě. Všechno v tomto pořadí. Byla to hora pokladu tak obrovitého, že dosahovala až vysoko ke stalaktitům (co se vždycky drží stropu). Byl tam šimpanz z ryzího zlata střežící kufry narvané rubíny. Korunky s hvězdami osvětlovaly stěny jeskyně, na kterých visely malby Mony Lisy a Veselé Lisy. Starožitné housle, na něž hrál sám hrabě Alexandr Bleskoprst, ležely vedle výtisku Souhrnného díla Williama Shakespeara podepsaného samotným autorem. Dokonce tam byly i Fabergého vejce a Rolls ‑Royce vytesaný z italského mramoru. „Z tohohle je cítit tvůj strýc skrz naskrz!“ vykřikl Jack. A měl pravdu, každý 99 Ukázka elektronické knihy