„Dejte pozor, aby si vás nespletli se štěňaty!“ zasmál se Helčin tatínek. „Jájo, tvoje kolie mi připomíná mého starého psa Daga.“ Helča na ostatní mrkla… „Věděly jste, že kolie jsou nejinteli gentnější psí plemeno?“ zeptala se Jája. Helči tatínek přikývl. „Dag byl nejchytřejší ovčácký pes, jakého jsem kdy potkal. Pořídili jsme si ho v osmi týdnech a dožil se vysokého věku patnácti let.“ „Vy jste měl takové štěstí, že jste měl štěně, pane Ellisi,“ ozvala se Káťa. „Já vím. Dag byl v některých ohledech jako můj malý bratr.“ Helča si hlasitě povzdechla. „Ach tati, nebylo by krásné, kdybychom měli psa? Byl by pro mě něco jako malý bráška nebo sestřička!“ 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528782
Helčin táta zastavil u Podvraťáčků, zaparkoval a usmál se na ni. „Víš, že jsem na tvé straně, Helčo. Ještě si promluvím s maminkou.“
To ráno nebyl čas na to cítit se unaveně. Děvčata se s kluky potkala na recepci a Suzi, asistentka vedoucí Podvraťáčků, jim vysvětlila, že Alena zůstala doma, protože Lilly si začala chystat pelíšek. Jáje se zachvěl žaludek. „Takže Lilly možná brzy porodí?“ „To může ještě chvíli trvat,“ řekla Suzi. „Teď musíme připravit tři psy pro jejich novou rodinu a já bych byla ráda, kdybyste se vy, členové Klubu štěňat, postarali o to, aby každý z pejsků měl sbalenou svou oblíbenou hračku a deku.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS528782
Děti se daly do práce. Ukázalo se, že s ohařem Rogerem a starou fenkou buldoka jménem Rosie jde do nového domova také Megi. Když Jája s láskou česala Meginu hustou hnědou srst, pocítila záchvěv smutku. „Je těžké se loučit,“ řekla Sára, když si všimla Jájiny skleslé tváře. Jája přikývla. „Bude mi chybět.“ Sára se usmála. „Mně taky, ale neboj, Lillyina štěňata tu budou už brzy,“ řekla a změnila téma. „Dozvěděla ses v poslední době nějaké nové informace o štěňatech?“ Jája zpozorněla. „Ano. Už například vím, že když se štěňata narodí, jsou úplně hluchá.“ „Výborně!“ řekla Sára. „A co myslíš, je pravda, nebo lež – že se štěňata rodí bez zubů?“ 99 Ukázka elektronické knihy