Černovice - léto - 1931 Ten večer mohla Jitka na Rudolfovi oči nechat a zdálo se jí, že nezná ve svém okolí mnoho tak chytrých a sečtělých lidí, kteří by se mohli Rudolfovi rovnat. Ten den děvčata přinesla na piknik do parku různé ovoce, jablka, hrušky, termosku čaje i obyčejné chladné vody, kolem dokola se rozvinula debata o náboženství. „Naprosto základním nedostatkem křesťanství, v honbě za důvěryhodností a lidskými dušemi, je sklon opisovat od jiných náboženství,“ tvrdil Karel a všichni pokyvovali hlavou. „Já jsem tedy ateista,“ pronesl Rudolf, když nastalo ticho. „Uvažuji, že vstoupím do Lidové strany, jsem za svobodu soukromého podnikání, které zdánlivě vykořisťuje pracující lid, ale jen ve svobodě podnikání a svobodě veškerého lidského konání je možný vývoj i pokrok.“ Večer, když se parta rozcházela, nabídl Rudolf Jitce doprovod. „Vy mezi nás moc nechodíte?“ zeptal se Jitky, když osaměli. „Často bývám v Praze, domů se dostanu déle jen na prázdniny.“ „Na prázdniny, tedy v Praze studujete? Smím se zeptat co?“ Byl krásný letní večer, městečko pomalu utichalo a oni spolu kráčeli kolem kostela nahoru. Krátili si cestu po širokých kamenných schodech.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527994