Jess rychle naťuká odpověď a oči jí při tom září očekáváním. Vypadá tak zamilovaně a šťastně… Opět mě bodne osten závisti. Zároveň se dostaví i nával sebelítosti. Tak moc bych si přála, abych teď mohla řešit stejné věci jako ona… „Klidně tu můžeš zůstat,“ zastaví mě na odchodu, když zprávu odešle. „Můžeš mi pomoct vybrat něco na sebe. Aspoň bych ti Toma mohla konečně představit.“ Při představě, jak se za necelých šedesát minut seznamuju s někým novým, na koho bych ještě navíc měla udělat co nejlepší dojem, mě přepadne lehká nevolnost. Je mi jasné, že vypadám příšerně, a mé duševní rozpoložení taky není zrovna nejlepší. „Myslím, že to dneska není ten nejlepší nápad. Radši půjdu domů,“ odmítnu její návrh. „Díky za kafe i za morální vzpruhu.“ „Je mi líto, že toho pro tebe nemůžu udělat víc.“ Nechám se od Jess obejmout a vyprovodit ke dveřím. „Vážně se tím už netrap, zlato,“ poradí mi místo rozloučení a pak mě políbí na tvář. „Tohle totiž za to nestojí!“ Nijak na to neodpovím, pouze kývnu a sklesle se odšourám k výtahu. Jessice se to snadno řekne. A mně se to také snadno poslouchá. Horší ovšem je se podle toho zařídit. Což se mi mimochodem nepovede několik následujících dnů…
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527993