Psychopedie (Ukázka, strana 99)

Utěšený, J. (2007). Odborná přednáška na PdF MU, dostupné u autorky B. Bazalové.

Williams, K. E., & Seiverling, L. J. (2021). Děti vybíravé v jídle: Základní postupy pro rodiče dětí nejen s PAS. Pasparta.

Yu, Y., Huang, J., Chen, X., Fu, J., Wang, X., Pu, L. Gu, Ch., & Cai, Ch. (2022). Efficacy and Safety of Diet Therapies in Children With Autism Spectrum Disorder: A Systematic Literature Review and Meta‑Analysis. Front. Neurol. 13. https://doi.org/10.3389/ fneur.2022.844117

96

Komplexní lékařská a pedagogická diagnostika v procesu rozvoje žáka Komplexnost a týmová spolupráce jsou dva postupy neodmyslitelně s diagnostikou spjaté. Případ analyzujeme ze všech možných úhlů pohledu. Informace čerpáme z více zdrojů od různých odborníků za účelem získání informací o vývoji dítěte od narození až po současný stav. Je nutné znát údaje o rodině, výskytu diagnóz a jejím fungování, sourozencích. Pracuje se v týmu odborník, rodič a dítě. V případě vývojové poruchy intelektu nebo poruchy autistického spektra jsou participujícími odborníky lékařských profesí pediatr, pedopsychiatr, klinický psycholog, neurolog, foniatr, může se podílet genetik a odborník na metabolické a dědičné poruchy. Ze speciálněpedagogických zástupců to je psychoped, logoped nebo speciální pedagog se zaměřením na kombinované vady, dále psycholog a sociální pracovník. Nedílnou součástí týmu je učitel, asistent pedagoga plus další aktéři ve škole.

Komplexní a dobře zrealizovaná diagnostika je alfou a omegou přístupu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami – pokud zohledníme pohled pedagoga, tak s potřebou podpory nebo podpůrných opatření ve škole. Je to startovací čára, jakýsi odrazový můstek pro správnou intervenci a efektivní rozvoj dítěte, a to ať již ve smyslu působení mimo školu na úrovni vhodné a včasné terapeutické práce rodiny a dalších zainteresovaných subjektů, tak na úrovni školy a vzdělávání a vybavování vědomostmi a kompetencemi pro život. Speciální pedagog se nemá nechat svázat zdravotní diagnózou a představami ovlivněnými nabitými informacemi o daném postižení a o tom, jaké postupy se mají nebo nemají u daného typu postižení aplikovat. Je to sice důležitým vodítkem, ale někdy nám tyto představy uzavírají cestu k individuálnímu hledání intervence pro konkrétní dítě, které máme před sebou. Za pomoci vlastní erudované pedagogické diagnostiky spolu s diagnostikou z poradenského zařízení je naší povinností zjistit potenciál dítěte, jeho vybavenost i deficitní oblasti důležité v edukačním procesu a na tom postavit svoji každodenní intervenci.

Myšlenku vystihuje schéma 15.

97

Komplexní diagnostika a její role v práci psychopeda

Komplexní diagnostika a její role v práci psychopeda

Schéma 15 Od zdravotnické diagnózy přes diagnostiku v poradenském zařízení a dia‑ gnostiku pedagoga se otevírá přístup k intervencím ve škole i mimo ni

DÍTĚ Zdravotní diagnóza

Diagnos�ka poradenského zařízení

Intervence ve škole v podobě podpůrných opatření

Intervence doma (terapeu�cké, psychologické, pedagogické, zdravotnické, jiné)

Diagnos�ka pedagoga

DÍTĚ s naplněnými potřebami a rozvinutým potenciálem

Diagnóza umožňuje volit strategie vhodné pro daný typ postižení. Intervence se nevolí striktně dle typu postižení, ale vhodnosti pro daného jedince. Názor, že získání diagnózy nepřináší dítěti benefit a vylučuje ho z intaktní společnosti, je překonán.

Někdy se rodiče diagnostice z těchto důvodů vyhýbají, nechtějí potvrzení o tom, že dítě je odlišné nebo postižené. V tom případě je namístě vysvětlit pozitiva celého procesu, což je úkolem speciálního pedagoga ve škole.

Znovu zdůrazníme, že při diagnostickém procesu realizovaném ve školství nejde o přesný název diagnózy, která se u jednotlivců může projevovat odlišně, ale o stanovení aktuální úrovně, schopností dítěte a jeho potřeb spolu s možností jeho rozvoje k dosažení plného potenciálu a kvalitního života. Psycholožka Krejčová (2015, s. 10) souhlasně píše, že „současné trendy moderní poradenské (psychologické, speciálněpedagogické i pedagogické) diagnostiky jednoznačně směřují ke stanovení intervenčních postupů a možností rozvoje žáka bez ohledu na jeho diagnózy.“ Bez diagnostiky v poradenském zařízení nelze stanovit podpůrná opatření druhého až pátého stupně a žák i učitel musejí situaci zvládnout vlastními silami.

Jenže ono to je celé trochu složitější. Se zavedením GDPR nemají školy nárok na úplné výstupní informace z diagnostiky žáka v poradenském zařízení. Do školy putuje pouze jeden ze dvou dokumentů, a to tzv. Doporučení, druhý z dokumentů, tzv. Zpráva, zůstává rodiči a je na jeho rozhodnutí, zda se o něj se školou podělí. Někdy jsou oba dokumenty podobné, někdy škola nedostává všechny informace, které by napomohly k volbě adekvátních postupů k žákovi a musí stavět na vlastní pedagogické diagnostice. Souvislost je možné hledat v posunu přístupu v oboru speciální pedagogika od Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN‑11, ICD‑11) také ke Klasifikaci funkčních 98 Ukázka elektronické knihy