koleno. Venku se narovnal a zabouchl dveře od auta. V ruce držel pytlík s nahrubo namletou strouhankou. Popošel k jezeru, ale nedošel až k němu. Našly si ho jenom husy a já. Labutě, kachny a rackové zůstali na kamenném náspu blízko u vody. Pár z nich se jako jalové bóje houpalo na vlnách zadkem nahoru. Přidřepla jsem k zídce, abych jeho husy nerušila, a fotila jsem. Sundal si z pravé ruky rukavici a zabořil prsty do strouhanky. Soustředěně si měřil houf a pak začal po hrstech rozhazovat drobky. Před špičky bot. Dál od sebe. Do středu. Nalevo. Napravo. Nabral pravidelný rytmus. Řád. Nádech – prsty do strouhanky, výdech – rozhodit, co bylo v hrsti. Před špičky bot. Dál od sebe. Do středu. Nalevo. Napravo. Část drobků dopadala do křoví. A část na husí těla. Kejhaly. Narovnávaly a skláněly krky. Škorpily se. Obrátil pevný průsvitný pytlík vzhůru nohama, vyklepal ho, otočil se a šel k autu. Všechny husy se sešikovaly a šly s ním. Po chodníku. Směrem do centra. Z přední sedačky vyzvedl další, stejný pytlík naplněný strouhankou a svázaný gumičkou. Znovu vykřesal rytmus. Nadechnout, nabrat, vydechnout, rozhodit. Když zmizela půlka obsahu, zastavil se. Soustředěně, pečlivě obhlížel hejno. Jako hospodář. Jako zemědělec. Jako chovatel. Dohodil hrstku. Stáhl igelit gumičkou a odešel s husami v patách k autu. Kšá, mrchy! Nasednul a kývnul na taxikáře. Po pravém břehu tlačila směrem ke mně zvláštní vozík mladá ženská. V dlouhém úzkém vozíku sedělo za sebou pět stejně starých mimin. Viděla jsem je jen jako
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS527322