další způsob útoku, ulití prsty a ulití roládou. A konečně většina smečařů by měla při finálním zakončení kombinace používat vytloukání jednobloku. K výše uvedeným kombinacím přibývá u starších žáků další zakončení útočných kombinací:
a) rychlíkem z nahrávky za sebe ze zóny II;
b) smečí ze zrychlené nahrávky po odrazu diagonála z přední části zóny I za útočnou čarou;
c) smečí hráče hrajícího v zóně V nebo VI po odrazu za útočnou čarou zakončujícího signál „pipe“. Celý průběh signálu pipe je vidět ze schématu 39 .
d) smečí, která zakončuje v dnešní době již méně používaného signálu „tandem“. Blokař hrající v zóně III se odráží na rychlík a pravý smečař přebíhá ze zóny II do 1,5–2 m za něj kolmo, či mírně šikmo doprava a odtud smečuje. Je to v době, kdy soupeřův blokař dopadá nebo již dopadl na zem. Útok je potom většinou proveden bez bloku soupeře. Kombinace je vidět ze schématu 40 .
Následují cvičení, která mohou trenéři použít v některém z řetězců herních činností jednotlivce:
151. První kombinace rychlíkem z nahrávky za sebe ze zóny II začíná přesným příjmem podání nebo přihrávky v rozehře na nahrávače tak, aby mohl nahrát za sebe nad hlavu, kde zakončuje třetí hráč kombinaci rychlíkem. Nahrávka musí být rychlá a směřovat pod ruku blokaře, který útočí většinou směrem k postranní čáře nebo vytlouká levou ruku soupeřova blokaře.
152. Hráč stojí 1 m za útočnou čarou a přihrává menší prudkostí po svém nadhozu na nahrávače, ten nahrává za hlavu na smečaře útočícího těsně za ním, dokonce i mírně nad ním.
153. Na hřišti soupeře stojí útočník, který zpočátku míče nahazuje (ne však velkou rychlostí) přes síť. Ve vlastním poli přijímá hráč míče přesně k síti na nahrávače a umožní mu tak nahrává za sebe na rychlík.
154. Z pole soupeře provádí určení hráči podání na hráče v zástupu a každý z nich, který přijme míč, se zařadí na konec svého zástupu. Příjem podání směřuje k síti, kam vbíhá nahrávač ze zóny VI a nahrává za sebe na rychlík.
155. Z pravé části zóny IV si nahazuje první nahrávač míč nad hlavu a nahrává za sebe delší nahrávku do zóny II směřující 0,5 m před útočnou čáru. Útočící hráč se rozbíhá ze zóny I, odráží se za útočnou čarou a zasahuje míče ve vzdálenosti 1,5–2 m od sítě. Znamená to, že smečuje ve stejné vzdálenosti od sítě jako hráči – smečaři předních zón hřiště. Nesmí však přešlápnout útočnou čáru.
Schéma 42 Vyústění útočné kombinace po delší nebo dlouhé vystřelené nahrávce proti bloku
156. Hráči v poli soupeře podávají z kratší vzdálenosti od sítě podání na dva hráče, kteří se střídají v příjmu. Ten umisťují na dva nahrávače stojící v zóně II. Nahrávači se střídají a nahrávají delší nebo dlouhou vystřelenou nahrávku. Z té potom útočná kombinace vyúsťuje bez obrany jednoblokem, dvojblokem nebo trojblokem. Cvičení je znázorněno na schématu 41 .
157. Ze soupeřova pole je nahazován nebo lobován míč přes síť na soupeře – smečaře v zóně VI, jenž přihrává nahrávači, který vběhnul ze zóny I. Dalším účastníkem signálu je blokař v zóně III a čtvrtým smečař ze zóny V. V okamžiku dopadu míče do prstů nahrávače dochází k signálu pipe. Blokař po krátkém rozběhu vyskočí a naznačuje rychlík, nahrávku však nedostane, ale naznačuje, „fintuje“ rychlík. Tím na sebe naváže soupeřova blokaře, který vyskočí na blok. Rychlejší nahrávku usměrní nahrávač na zadního smečaře, který se přesunul ze zóny V do zóny VI. Tento po rychlém přesunu útočí většinou bez bloku nebo proti jednobloku soupeře. Postavení hráčů je vidět na schématu 42
4.5.2 Nácvik přípravných kombinací
Cíle, úkoly a nácvik přípravných kombinací družstev složených ze šesti hráčů jsou popsány v předcházející kapitole 3 Mladší žactvo a platí i v kategorii staršího žactva. Též některá cvičení uvedená v kapitole 3 je možno použít v tréninku starších žáků.
Nyní se zaměříme na nácvik a zdokonalení dvou druhů postavení šestičlenných družstev se čtyřmi přijímajícími hráči .
V obou postaveních na příjem se používá označení smečařů a blokařů ve zkratkách S1, S2, B1, B2. S1 je smečař hrající v postavení blízko za nahrávačem a S2 dále od nahrávače. B1 je blokař hrající v postavení blízko před nahrávačem a B2 dále od nahrávače. Dalšími zkratkami je označení D – diagonál a L – libero.
V kategorii starších žáků je možné zvládnout postavení na příjem se čtyřmi a třemi hráči. Obě postavení vycházejí ze specializace funkcí hráčů podle systému hry 5–1 ve všech šesti postaveních.
V šesti postaveních družstva při příjmu se čtyřmi hráči přijímají většinou smečař 1, smečař 2 a libero. Funkci čtvrtého přijímače potom obvykle plní univerzál, který se přemístil do zóny II, případně do zóny IV.
4.5.2.1 Nácvik postavení družstva se čtyřmi přijímajícími hráči
Postavení I.
První postavení můžeme vidět na schématu 43. V přední řadě stojí v zóně III u sítě blokař 2, v zóně II smečař 1 a za ním vbíhající nahrávač. Vedle něj je blokař 1, dále smečař 2 a diagonál.
Postavení II.
Při druhém postavení je nahrávač hráčem zóny VI. Těsně šikmo vlevo před ním stojí diagonál. V prostoru u levé postranní čáry je smečař 2, šikmo za ním stojí blokař 1, vedle něj smečař 1, šikmo vpravo před ním blokař 2. Postavení ukazuje schéma 44
Schéma 43 Postavení na příjem podání s vbíhajícím nahrávačem ze zóny I
Schéma 44 Postavení na příjem podání s nahrávačem v zóně VI
Postavení III.
Při třetím postavení je nahrávač hráčem ze zóny V. Vlevo před ním před útočnou čarou je blokař 1, v prostoru u pravé postranní čáry stojí diagonál. Šikmo vlevo za nahrávačem je smečař 1, vpravo od něj smečař 2 a vedle něj napravo blokař 2. Výše uvedené postavení můžeme vidět na schématu 45 .
Postavení IV.
Při čtvrtém postavení je nahrávač hráčem v zóně IV a uprostřed sítě před nahrávačem je blokař 1 a v zóně V přijímá smečař 2. Šikmo za ním stojí smečař 1 a vpravo od něj blokař 2. Posledním přijímajícím hráčem je diagonál. Toto postavení je možné vidět ze schématu 46