DRUHÁ KNIHA
Kapitola XXXVIII. Ludvík míří do Luccy a Adalbert jej uctivě přijme Po těchto událostech se Ludvíkovi zdálo dobré, aby stejně, jako už navštívil celou Itálii,56 navštívil i Toskánsko. Vyrazil tedy z Pavie a přišel do Luccy, kde jej Adalbert náležitě a s obdivuhodnou nádherou přijal. Kapitola XXXIX. Ludvík pojme závist k Adalbertově moci, ten jej kvůli tomu opustí Když Ludvík v Adalbertově paláci spatřil ty náramné zástupy skvělých bojovníků a viděl úctu, jíž se mu dostávalo, a jeho bohatství, začal jej bodat osten závisti a potají řekl svým dvořanům: „Slušelo by se nazývat Adalberta spíše králem než markrabětem, vždyť až na pouhý titul nemá o nic méně než já.“ Toto nemohlo Adalbertovi zůstat skryto. Když se to doslechla Berta, žena chytrá, nejen že odvrátila svého muže od poslušnosti Ludvíkovi, ale přiměla k tomu i ostatní italské velmože. Takže se stalo, že když Ludvík po návratu z Toskánska zamířil do Verony, kde dlel bez jakéhokoliv podezření a aniž by tušil něco zlého, Berengar podplatil městské strážce, shromáždil nejstatečnější muže a při setmění vstoupil do města. Kapitola XL. Popis města Verony, řeky Adiže a mostu přes ni Prostředkem města Verony teče řeka Adiže podobně, jako Tibera protéká Římem. Přes tuto řeku stojí ohromný mramorový most obdivuhodné krásy a velikosti.57 Na levém břehu řeky, na severní straně, je město chráněno nepřístupným a strmým kopcem, takže i kdyby tu část města, která stojí na pravém břehu jmenované řeky, dobyl nepřítel, tato část by se stále dala účinně bránit. Na vrcholku tohoto kopce stojí velkolepý kostel zasvěcený svatému Petru, knížeti apoštolů. Tam Ludvík dlel, jednak kvůli kráse kostela, jednak kvůli opevnění toho místa. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS525903