ekonomie a ekonomika
místě opatrnost v interpretaci
výsledků v kontextu nerovností uvnitř země, jako je například nerovnost mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky.
O rozvoji v jednotlivých zemích přinesla nové poznatky analýza vlastností globální obchodní sítě. 61 Rozdíly v úrovni HDP na obyvatele a v ekonomickém růstu mezi jednotlivými zeměmi vysvětluje také index ekonomické složitosti. 62 Dílčí souvislosti, pokud jde o ekonomickou komplexitu, jsou patrné také například ze vztahů mezi globalizací a inovacemi. 63 Rostoucí složitost ekonomiky s sebou nese politické příležitosti, ale také zcela nové výzvy v návaznosti na změny klimatu, nerovnosti, prostorové polarizace a šíření nemocí.64
Přednosti a výhody rozšiřování produkce a struktur, s tím spojená rostoucí efektivnost a snižování nákladů s sebou nesou současně systematické riziko, kdy se pak každá ekonomika stává náchylnější k nestabilitě. Mimořádná, do dob před pandemií nebývalá změna obchodních toků napříč produkty, zdroji a místy určení naznačuje vysokou nejistotu a náklady na přizpůsobení a znamená zvýšenou potřebu (a pobídky) pro spotřebitele, firmy a vlády, aby přijaly nové nebo zintenzivnily stávající strategie zmírňování rizik
Významný a různorodý dopad globální finanční krize na relativní atraktivitu různých světových ekonomik podtrhuje potřebu strategického přístupu k rozhodování o mezinárodní expanzi, který zohledňuje jak tržní rizika, tak tržní potenciál. 65 Zdůrazňována je i spojitost globalizace s riziky, kterou dokládají finanční transakce a s nimi spojené toky.66 Vzhledem k jejich dopadu, který se promítá jak v teorii, tak v praxi mezinárodního podnikání, roste ve stále nestabilnějším globálním prostředí význam toho, jak jsou organizace, které působí přes hranice, v podmínkách této nejistoty řízeny a jak globální poruchy ovlivňují procesy a strategie, jež jsou pro mezinárodní podnikání klíčové.
Institucionální prostředí na domácím a hostitelském trhu se pro nadnárodní podniky výrazně změnilo a tyto změny mají dopad na jejich činnost.67
Přinejmenším to přináší nové náklady na samotný monitoring problematiky, většinou však i řadu nových překážek pro reálné uskutečnění obchodních transakcí.
Covid-19 a jeho důsledky pro činnost nadnárodních podniků byly do značné míry zkoumány v souvislosti s mezinárodní obchodní politikou. Během pandemie covid-19 se rychle uplatňovaly politiky zmírňující dopady na lidské zdraví a bezpečnost a v mnoha zemích došlo k lockdownům a dočasnému uzavření podniků, některé dokonce musely ukončit svou činnost z důvodu nedostatku pracovních sil a narušení dodavatelských řetězců.68 Všechny tyto jevy se z hlediska udržení výkonnosti světové ekonomiky ukázaly jako problematické
Pandemie měla významný dopad také na další odvětví mezinárodních služeb, která jsou velmi podstatná pro reálnou existenci mezinárodní kooperace a dělby práce, na nichž stojí globalizace jako taková. Platí to i pro poskytovatele letecké dopravy či provozovatele mezinárodního cestovního ruchu a kontejnerové dopravy. 69
Pokud jde o přímé zahraniční investice, ty mezi lety 1990 a 2000 trvale rostly, do finanční krize dosáhly svého maxima a poté došlo k jejich poklesu. Odhaduje se, že se přímé zahraniční investice v důsledku pandemie covid-19 celosvětově sníží o 5 až 15 %,70 přičemž odhady ukazují, že v roce 2021 odliv investic ve vyspělých ekonomikách přesáhl jejich příliv, v rozvojových ekonomikách tomu bylo naopak. Bylo by to nicméně možné interpretovat jako důkaz o deglobalizaci a zároveň i jako důkaz o reglobalizaci. Bez podrobnějšího vhledu do těchto agregátních dat nelze učinit příslušné závěry.
Obr. 2.3 Přímé zahraniční investice (zdroj: vlastní přepočet, UNCTAD, 2022b, World Investment Report 2022)
Podle nejnovějších údajů71 se globální toky přímých zahraničních investic vrátily na úroveň před pandemií a v roce 2021 dosáhly 1,6 bilionu dolarů. Přeshraniční transakce a mezinárodní projekty byly obzvláště silné v důsledku podpory podmínek financování a stimulace infrastruktury.
Mezinárodní obchod hraje (v pozitivním i negativním smyslu slova) důležitou roli v odolnosti ekonomiky vůči otřesům. Ačkoliv obchod může šířit a zvětšovat otřesy, může také umožnit zemím se na otřesy lépe připravit, lépe se s nimi vyrovnat a rychleji se z nich zotavit, a to především cestou diverzifikace výroby a obchodu. Na jedné straně tak může být obchod šiřitelem otřesů, pakliže vzniknou podmínky, z jejichž existence se zboží a služby stávají předmětem šoků. Volatilita v dopravě a proměnlivost obchodních politik může způsobit, že se obchod stane zdrojem nestability. Na straně druhé je obchod prostředkem vyšší efektivity, jejíž využívání znamená minimalizaci ztrát nevyužité příležitosti a celkové posílení finanční stability systému. Vyplývá z toho, že mnohostranný obchodní systém, který zaručuje stabilní obchodní politiky, je mimořádně důležitý pro to, aby byl obchod příznivý.72 To však do jisté míry, jak jsme již naznačili, neplatí v případě krizových scénářů, které případný obchodní model naruší nebo jen dočasně přeruší.
Větší vzájemná závislost charakteristická pro globalizaci je často také chápána jako požadavek na globálnější správu. 73 Nepotvrzují se však úspěchy při dosahování úspor z rozsahu při poskytování veřejných služeb a ani nekritické zavádění globálních trendů nepřináší automaticky předpokládané efekty 74
Rychlá změna globálního ekonomického řádu vyžaduje zásadní změny v mezinárodním obchodě a v jeho řízení. Nové formy protekcionistických politik, nové typy internacionalizačních motivů a nové nástroje a na ně navazující nové inovační sítě budou vyžadovat nové konfigurace. V této souvislosti byly zkoumány nově vznikající omezení pro nadnárodní podniky a diskutovalo se také o rámci dynamických schopností vědců a manažerů v uvedeném procesu.75
Individuální akce firem by měly být doplněny koordinovanými reakcemi na úrovni odvětví a států, stejně jako na multilaterální úrovni. Zajímavou oblastí je v této souvislosti umělá inteligence. Státy, projekty chytrých měst a společnosti jako například Google, Amazon, Facebook, Apple a Microsoft (takže vlády i soukromé společnosti) spolu soupeří v oblasti vývoje umělé inteligence. Investice přinášejí zjevné výsledky, avšak urychlená implementace těchto výsledků do praxe často proběhla a probíhá bez demokratického schválení. 76 Jde o velmi zajímavý teoreticko-praktický problém, který se zatím legislativa zdráhá uchopit (nesporně v obavách, že by regulace mohla vést k omezení výzkumu a vývoje, což je ostatně pravděpodobné), na druhé straně začíná být jasné, že v horizontu několika málo desítek let má umělá inteligence potenciál vyvolat naprosto mimořádnou změnu sociální, společenskou, pracovní a přinést doslova revoluce v řadě oblastí lidské existence. Pokud by nemělo o této věci proběhnout hlasování (není příliš jasné, jak by zněla případná otázka), měla by alespoň probíhat otevřenější veřejná