Heidi Riceová
„Ano, přesně tak,“ procedil skrz zaťaté zuby a nezeptal se. Ono to přejde. Je to jen nějaká divná reakce na to, že strávil celý večer omámený těmi svůdnými okamžiky, kdy se jí šaty svezly z ramene, omámený její vůní a pohledem na to, jak olizuje lžičku s čokoládovou pěnou. Ani nemluvě o otevřeném hovoru o jeho – a její – minulosti, v níž jí řekl mnohem víc, než by si myslel a než by mu bylo příjemné. To je všechno. Mel se na něj stále ještě mračila. Jako by si byla vědoma, že se musí snažit, aby zachoval klid, což ho rozčilovalo ještě víc. Co na té ženské je? Jak se mu mohla dostat tak pod kůži, aniž by se snažila? Ale proč se diví, už před čtyřmi lety se cítil rozhozený po tom jejím útěku, když zoufale pátral očima v davu, jestli ji někde neuvidí. „Takže jestli orgasmus na přání je jediné, co chceš, proč vlastně je problém, abychom prostě pokračovali?“ vypravil ze sebe, protože o tohle tu přece jde, ne o všechny ty ostatní otázky, jež ho zaplavily. Mel si zhluboka povzdechla, což samozřejmě způsobilo další sklouznutí šatů z ramene. A potom odvrátila pohled. Drobná světýlka kolem se odrážela na třpytivých stínech na jejích víčcích. A Ross se přistihl, že už zase tají dech, aby potlačil další vlnu horka. Je vážně nádherná. O nic jiného nejde – prostě ho přitahuje výjimečně krásná žena. Proč si to tak komplikuje? Když to nechce ani jeden z nich? Jenže pak se Mel otočila k němu a on se v jejích safírových očích úplně ztratil. „Nechci, aby to bylo trapné, to je všechno. Až to skončí. Mou prioritou je Mac. Jsi si opravdu jistý, že z toho nebude žádný problém?“ zeptala se a Ross byl dočista zmatený. „Problém? V jakém směru?“ „Však víš, že se na mě příliš neupneš. A na ty orgasmy.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523199
Buď táta… nebo nic!
Ross se chtěl zasmát. To myslí vážně? Neřekl jí snad právě, že u něj žádné „upnutí se“ nehrozí? Jenže mu smích mu odumřel na rtech, když se na ni podíval. Ta svěží pleť a velké modré oči – najednou vypadala neuvěřitelně mladá a zranitelná. Takhle na něj nikdy předtím nepůsobila. Jaký byl blázen. Byl přece jejím prvním milencem. A je to matka jeho dítěte. Samozřejmě, že ji nemůže srovnávat s jinými ženami, s nimiž něco měl. A nejen to, také musí dodržet slib, který jí dal, slib, že si vybuduje vztah s jejich synem. Nikdy nebude moci vztah k ní ukončit tak, jak byl zvyklý u jiných žen, když se zdálo, že se dotyčná začíná dostávat příliš blízko. Na chvíli zvážil, že by si přece jen to potěšení po následující dny a noci odpustil. Aby ochránil ji i sebe od té trapnosti, o níž mluvila. Ale nával touhy jako by přišel z čistého nebe a on nemohl najít ta správná slova. Protože si uvědomil, že nechce jen sex. Chce se o ní dozvědět víc. O hodně víc. Zamračil se. Nelíbilo se mu, jak moc ho Mel fascinuje. Ale on už dá si pozor, aby nespadl do žádné pasti. Je koneckonců expert na vyhýbání se důvěrnosti. „Garantuji ti, že žádné přílišné upínání se z mé strany nehrozí,“ prohlásil nakonec. A z tvé taky ne. Zvlášť když si uvědomíš, jak málo můžu nabídnout. „Tak dobře,“ přikývla Mel. „V tom případě ráda zůstanu po zbytek týdne v tvém bytě. A využiji tvé služby na orgasmus na přání.“ Ross se krátce zasmál a najednou jako by měl trochu příliš lehkou hlavu. Přivolal číšníka. „Tu naši kávu zrušte. A doneste prosím slečně bundu. Odcházíme.“
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523199
DESÁTÁ KAPITOLA Carmel se otřásla, ale nebyl to jen chladný větřík, co jí způsobilo husí kůži po celém těle, když auto s řidičem zastavilo u chodníku před restaurací. „Je ti zima?“ zeptal se Ross a položil jí ruku kolem ramen. Mel zavrtěla hlavou. Cítila se znovu trochu jako bezstarostná holka – omámená návalem adrenalinu. Jenže to vypadalo, že není schopná se vzdát možnosti ten hlad utišit. Řidič jim otevřel dveře a Ross jí pomohl nastoupit do tepla uvnitř. Pach odpadků z ulice nahradila vůně kůže sedadel a santalového dřeva Rossovy kolínské, když složil své dlouhé tělo na sedadlo vedle ní. „Zvedněte přepážku a vezměte to výhledovou trasou, Jerry, a pomalu,“ řekl Ross řidiči. Přepážka se s tichým vrněním zvedla a vytvořila příjemné přítmí a soukromí. Když se auto rozjelo, Mel se natáhla po pásu a uvědomila si, že se jí třesou ruce. Ale když se chystala přezku zaklapnout, Ross ji chytil za zápěstí. „Co kdybychom na chvilku hodili bezpečnost za hlavu?“ nadhodil a rozhodnost v jeho očích jí pořádně zrychlila pulz. Pustila pás a podbřišek se jí stáhl očekáváním. Přikývla a on to vzal jako svolení ji zvednout a posadit si ji obkročmo na klín. Ukázka elektronické knihy