Heidi Riceová
„Ano, přesně tak,“ procedil skrz zaťaté zuby a nezeptal se. Ono to přejde. Je to jen nějaká divná reakce na to, že strávil celý večer omámený těmi svůdnými okamžiky, kdy se jí šaty svezly z ramene, omámený její vůní a pohledem na to, jak olizuje lžičku s čokoládovou pěnou. Ani nemluvě o otevřeném hovoru o jeho – a její – minulosti, v níž jí řekl mnohem víc, než by si myslel a než by mu bylo příjemné. To je všechno. Mel se na něj stále ještě mračila. Jako by si byla vědoma, že se musí snažit, aby zachoval klid, což ho rozčilovalo ještě víc. Co na té ženské je? Jak se mu mohla dostat tak pod kůži, aniž by se snažila? Ale proč se diví, už před čtyřmi lety se cítil rozhozený po tom jejím útěku, když zoufale pátral očima v davu, jestli ji někde neuvidí. „Takže jestli orgasmus na přání je jediné, co chceš, proč vlastně je problém, abychom prostě pokračovali?“ vypravil ze sebe, protože o tohle tu přece jde, ne o všechny ty ostatní otázky, jež ho zaplavily. Mel si zhluboka povzdechla, což samozřejmě způsobilo další sklouznutí šatů z ramene. A potom odvrátila pohled. Drobná světýlka kolem se odrážela na třpytivých stínech na jejích víčcích. A Ross se přistihl, že už zase tají dech, aby potlačil další vlnu horka. Je vážně nádherná. O nic jiného nejde – prostě ho přitahuje výjimečně krásná žena. Proč si to tak komplikuje? Když to nechce ani jeden z nich? Jenže pak se Mel otočila k němu a on se v jejích safírových očích úplně ztratil. „Nechci, aby to bylo trapné, to je všechno. Až to skončí. Mou prioritou je Mac. Jsi si opravdu jistý, že z toho nebude žádný problém?“ zeptala se a Ross byl dočista zmatený. „Problém? V jakém směru?“ „Však víš, že se na mě příliš neupneš. A na ty orgasmy.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523199