Tajemství hudby (Ukázka, strana 99)

Jayci Lee

Lehce ho políbila na rty, a než měl možnost ji stáhnout k sobě, obrátila se a šla do ložnice. Díval se za ní, obdivoval, jak jí sluší jeho košile, jak krásně tvarované nohy v ní má. Skoro se za ní vydal, ale nakonec se udržel. Teď vyžadovala jeho plnou pozornost hudba.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523163

DEVÁTÁ KAPITOLA Ten večer byli spolu ve wellness resortu v Malibu jen Angie a Edward Shin. Joshua se zdržel na jednání, a tak se po hraní rozhodla, že s jeho dědečkem zůstane o něco déle. „Jste z té operace nervózní?“ zeptala se ho a položila mu ruku na paži. „Nervózní ne. Jsem netrpělivý. Chtěl bych to mít za sebou.“ Těžce si povzdechl. „Tohle místo mě unavuje, a to nemluvím o nemocnici. Nebýt vašich návštěv, asi bych skočil z okna.“ „Ještě to chvíli vydržte. Operace bude za pár dní.

A pak budete moci jít domů.“ „Děkuju vám, moje drahá,“ pohladil ji po ruce. „Jste anděl.“ Vřele se na něj usmála, protože si toho laskavého muže skutečně zamilovala. „Takhle šťastného jsem Joshuu neviděl už dlouho,“ poznamenal a pozorně se na ni díval. „Ach?“ Změna tématu způsobila, že jí zmrzl úsměv na tváři. „Jste pro něj moc dobrá.“ „No, víte přece, co se říká. Hudba je jako kuřecí polévka pro duši,“ blábolila. „Jsem si jistý, že hudba taky pomáhá,“ pronesl vědoucně. „Halabuji, nejsem si jistá, nač narážíte, ale s Joshuou jsme jen přátelé.“ „Mé drahé dítě, sice jsem starý a nemocný, ale nejsem

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523163

Jayci Lee

slepý. Vidím, jak se na sebe díváte.“ Zasmál se. „A znám svého chlapce. Je do vás zamilovaný až po uši.“ Angie se nervózně zasmála. Joshua. Zamilovaný. Do mě. Její srdce se schoulilo do sebe a snažilo se bojovat s nadějí, která uvnitř něj hrozila vykvést. „A já si myslím, že jste beznadějný romantik,“ řekla nakonec s hlubokou náklonností. Pak se postavila a políbila ho na tvář. „Měla bych vás nechat odpočívat.“ Celou cestu domů se snažila nemyslet na to, co jí její drahý pacient řekl. Pak se osprchovala, vysušila si vlasy.

A když jí v mysli vyskočila myšlenka co když?, nemilosrdně ji potlačila. Kdyby zvažovala možnost, že ji Joshua může aspoň trošku milovat, musela by čelit svým vlastním rostoucím citům k němu. Angie si vážila každé chvilky, kterou s ním mohla strávit. Každého úsměvu, každého dotyku… Srdce jí při nich překypovalo… Její obranné instinkty tento sled myšlenek prudce zastavily.

Tohle nesmí. Už spolu mluvili o tom, kam jejich vztah bude směřovat, a o závazku nepadlo ani slovo. Jak to Joshua formuloval? Měli jsme zlomená srdce, když jsme byli mladí, protože jsme předpokládali, že spolu strávíme celý život. Pokud v sobě nebudeme živit taková nerealistická očekávání, ani jeden z nás nebude zraněný.

Polkla, protože vnímala, jak má náhle sevřené hrdlo. Čaj. Potřebuje čaj. K čemu je sedět a dumat, co se stane?

Až se jeden z nich rozhodne tohle mezi nimi ukončit, prostě to tak bude. A všechno bude v pořádku, protože součástí rovnice nebyla nerealistická očekávání ani láska. Na kuchyňský pult vyšplíchla horká voda. Ruce neměla nejjistější. Vzala si hrnek, posadila se a sáhla po dálkovém ovladači. Bez zájmu přepínala programy, když jí zazvonil telefon. Joshua. „Ahoj,“ pronesla bez dechu. „Už máš po jednání?“ „Ano, zrovna jsem přijel domů.“ Rozhostilo se mezi nimi ticho a prodlužovalo se. „Stýská se mi po tobě.“ Sevřela telefon silněji a v uších jí divoce bušila krev.

I když to není napořád, jejich vztah je skutečný. A je 100 Ukázka elektronické knihy