98
Natasha Lesterová
Od dubna 1945 byla jakousi Alix St. Pierreovou, které nebylo odpuštěno, která se bála, která byla něčím míň, než kdy chtěla. Aby se dokázala stát něčím víc, musela by udělat jediné: zeptat se La Voceho, proč se rozhodl udělat si z ní zbraň, kterou zabil ty muže. Rázně přešla pokoj, vzala hromádku papírů a začala to všechno zapisovat, to, co už věděla – že Becky je volná nit, kterou musí přišít na místo, že Fortunée také a že Anthony March byl té noci určitě s Matteem a Bobbym v těch horách. Přilepila papíry na zeď. Spojila to, co spolu určitě souviselo, rovnými linkami. Doprostřed schématu napsala: Co vím o La Vocem – znám zvuk jeho hlasu. Co ví La Voce o mně – jak vypadám. Pracovala až do rána, protože bylo jedno, že je sama ve svém úsilí, nezáleželo na tom, že se bála. Tohle byl její okamžik zúčtování. Už nebude jen pátrat: vydá se na lov. A Anthony March může táhnout do horoucích pekel.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522971
DRUHÁ ČÁST Washington, D. C., a Bern, Švýcarsko 1942–1943 Z tohoto úřadu byly vydávány rozkazy, na jejichž základě byli členové a členky Úřadu tajných služeb vysíláni do tajných výcvikových táborů, kde se učili falšovat dokumenty, přetvařovat se, zabíjet. – Elizabeth P. McIntoshová, Sesterstvo špiónek: Ženy v OSS
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522971
Sedm
„T
ak vy jste byla ve škole ve Švýcarsku,“ pronese muž beze jména. Pak ukousne špičku doutníku, vloží si ho do úst a naprázdno potáhne, teprve potom rozškrtne sirku a zapálí ho, rovnoměrně a zkušeně ožehne okraj. Otáčí doutníkem během navyklého úvodního vyfouknutí, pak ho otočí zapáleným koncem k sobě, potěšeně zvedne koutky úst, protože na doutníku nejsou žádné ztmavlé skvrny: dobře provedený obřad. Muž, který toho tolik nadělá kolem zapálení doutníku, je bohatý a vlivný, naučila se Alix. Proč ji požádali, aby jela z Manhattanu do Washingtonu, tam si vzala taxi, dojela na konec Constitution Avenue a vešla do budovy za vlajkovým stožárem, v níž na každém ohybu chodby hlídala ozbrojená stráž, jí zatím bylo záhadou, ale měla podezření, že ji tam neposlali proto, aby se naučila odborně zapalovat doutník. Muž vyčkává. Alix vyčkává. Muž konečně pokračuje: „Neodpověděla jste mi na mou otázku.“ „Vy jste mi žádnou nepoložil. Oznámil jste mi, že jsem byla ve škole ve Švýcarsku.“ V očích se mu mihne něco jako jiskřička zájmu, ale hned ji zahalí vyfouknutý kouř. Je to ten typ kuřáka, který Ukázka elektronické knihy