že duch hodiny odhalí plnost mé lásky. Když jsem k ní vzhlédla, byla bledá jako smrt a celá se třásla. Na okamžik mi před ní ochablo srdce. Ten šok, to rozhořčení bylo nesnesitelné. „Kdo to napsal?“ chraplavým šepotem jsem se dožadovala odpovědi. Neodpověděla. „Mluv. Jak se to k tobě dostalo?“ „Slyšela jsem, že mi to podstrčili pod dveře,“ zamumlala. „Od něj? Ó, ty malá zrádkyně a chlípnice!“ Padla na kolena, vzlykla a přitiskla se ke mně v tiché úzkosti a zoufalství. „Ó, má drahá, nedívej se na mě tak! Nejsem ti nevěrná. Nikdy jsem si nepředstavovala, že jsem to já – ne, ani na okamžik – až do dnešní noci.“ „A ty jsi bezpochyby šokována, když zjišťuješ, že se tvá drahocenná ctnost provinila. Ó, ty malý hade, kterému jsem důvěřovala a hřála ho na svých prsou!“ „Diano!“ rozplakala se v naprostém záchvatu zoufalství. „Ó, co mohu říci nebo udělat? Myslela jsem, že jsi to ty. Budeš to ty, Diano!“ „Ano, budu to já, ale ne díky tobě. Nemysli si, že je to něco jiného než jeho přechodná nálada, kterou na tebe zahrál pro své potěšení, protože jsem k němu byla v poslední době chladná.“ „Myslím, že je, vím, že je,“ řekla a rozzářila se. „A ty doufáš, že tě miluje,“ řekla jsem pohrdavě.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522506