98
Ekonomické jednohubky
V životě kterékoliv Banky A jsou dny, kdy objem klientských příkazů na platby z Banky A do jiných bank (a klientských výběrů hotovosti) je celkově vyšší než objem klientských příkazů na platby z jiných bank do banky A (a klientských vkladů hotovosti); výsledkem je čistý odliv likvidity z Banky A pryč. A stejně tak jsou v jejím životě dny, kdy je to opačně, a kdy tedy Banka A prožívá naopak čistý příliv likvidity. Každá banka má přitom ale představu o tom, jaký konkrétní objem likvidity na jejím účtu je žádoucí, a to zejména na konci dne. Proč zrovna na konci dne a co přesně se rozumí tímhle žádoucím objemem, uvidíme později. Teď vyřešme podotázku: musí kterákoliv Banka A nehybně trpět uvedené rány osudu a den za dnem se dívat, jak se konečný zůstatek na jejím účtu v centrální bance posouvá pod/nad úroveň, kterou Banka A pokládá na konci daného dne za žádoucí? Nemusí.
CHYBĚJÍCÍ LIKVIDITA SE DÁ PŮJČIT OD JINÉ BANKY Klesne-li Bance A likvidita ke konci dne pod žádoucí úroveň, může si tato banka likviditu do druhého dne nebo i na delší dobu půjčit od některé jiné Banky B, která má v tu chvíli opačný problém, to jest má likvidity na danou dobu zbytečně moc. (Je tu obvykle i možnost získat likviditu od centrální banky, jak o tom bude řeč níže. Zdlouhavější, ale někdy výhodnější cestou k další likviditě může pro Banku A být zvýšení vkladových úrokových sazeb, protože to by mělo vést k získání likvidity přílivem klientským vkladů z jiných bank.) Co když Banka A zažije v daném dni velký odliv likvidity a k večeru jí tak má míň, než kolik vnímá jako žádoucí? Centrální banka se snaží nastavovat celkový objem likvidity v bankovním systému tak, aby systém měl likvidity na konci každého dne celkově tak akorát – tedy tolik, kolik všechny banky v součtu potřebují k dosažení objemu likvidity, který považují na konci dne za žádoucí. A tak by Banka A trpící ke konci dne nedostatkem likvidity neměla mít problém najít jinou Banku B trpící v tu chvíli přebytkem likvidity, a potřebný objem likvidity si od ní půjčit. Jsou tu ale dva háčky. Zaprvé, v praxi se banky ke vzájemnému půjčování stavějí opatrně a jsou ochotny si půjčovat likviditu jen do určitého maximálního objemu. Zadruhé, je tu známé české přísloví,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522496