P Ř ÍB ĚH Y A JÁ
jestli jsou povedené, nebo ne, to nedokážu posoudit u žádné své knihy. Zato však vím, že se mnohem víc než první tři romány soustředí jednak na vyprávění o ženách, jednak na to, jak o sobě samy ženy vyprávějí. V jiných textech psaly protagonistky za sebe – psaly autobiografie, deníky, přiznání, přičemž byly hnány svými skrytými zraněními –, ale nyní, když má píšící já kamarádky, nejde už tolik o úsilí popisovat své vlastní interakce se světem, nýbrž vyprávět o druhých, být jimi vyprávěna, stát se součástí složité hry vciťování a odcizenosti. V románu Geniální přítelkyně je vyprávění o psaní – o psaní Eleny, o psaní Lily a vlastně i o psaní samotné autorky – mým záměrem, jakýmsi pojícím prvkem, který drží pohromadě jak celé setkání-střet dvou přítelkyň, tak i fikci světa, dějinné epochy, v jejímž rámci se pohybují. Vydala jsem se tímto směrem, protože jsem v poslední době došla k přesvědčení, že každé vyprávění by mělo vnitřně obsahovat také prožitek ze psaní, které ho utváří. Následně jsem se snažila vyprávět příběh, jehož struktura je založena na tom, že obě 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521951