Kniha druhá: Démoni 10. 3. 3092 Za svítání, v oblasti Trident Fossae
Venku možná bylo časné ráno, ale pro cestující to byla noc. Bylo pozdě podle gelidorského času, kterým se řídili, a ještě později pro jejich unavená těla. Celý den strávili prohlídkou povrchového dolu západně od stanice Radix, ale na odpočinek čas nezbyl. Někteří si vzali polštáře a pokoušeli se spát v autobuse, ale většinou bezúspěšně. Silnice byla rozježděná olbřímími nakladači převážejícími rudu, a tak neměli žádné pohodlí. Cesta se vyhýbala zrádným plochám amoniakových bažin na straně jedné a divokému terénu předhůří Gelidoru na straně druhé. Venku byla téměř tma. Mraky vláčely břicha po zemi, a tak občas jeli těžkou tmavou mlhou. I uvnitř bylo trochu chladno a osvětlení jen mžouralo. Vznikal tím chmurný pocit, že životodárné systémy podléhají náporu smrti zvenku, i když to samozřejmě nebyla pravda. Z kabiny k nim dolehl tichý hlas z vysílačky – nesrozumitelné mumlání a šum. Řidič cosi odpovídal. Následovalo opět zkreslené škrábání z vysílačky. O pár vteřin později se do prostoru cestujících vynořil druhý řidič. Byl to mladík 98
TISK_Azhareida_VNITREK.indd 98
09.02.2023 13:26:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521909