Kontexty 1/2023 (Ukázka, strana 99)

97

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521841

9. Na počátku budování Dystopie: Georg Muche – Richard Paulick, experimentální obytný dům Bauhausu zvaný Ocelový dům, Desava, Německo, 1927.

Foto: Martin Horáček, 2008

produkce a obměny zboží. To bychom nemuseli

bíle omítaných budov ve tvaru kvádrů s dlouhými

stava, že reformní evropské umělecké proudy

ce ,soudobé‘. Ve skutečnosti by připadaly známé,

nutně považovat za zlo – bourá se tím však před­ patří s corbusierovským a bauhausovským mo­ dernismem do jedné „vývojové“ řady, a potom

také představa o jakési esenciální morální nadřa­

horizontálními okny jako ,moderní‘ nebo dokon­

možná i zastaralé jejich praprarodičům či dokon­ ce prapraprarodičům.“

Párkrát se v knize zmiňují české reálie

zenosti modernismu, povýšeného nad komercí.

(mimo­chodem, autor na svých webových strán­

Británii pak autor ukazuje negativní sociální,

do Strahovského kláštera). Nejčastěji jde o brněn­

Na příkladech přestavovaných sídel ve Velké

funkční a estetické následky masové aplikace mo­ dernistických architektonických idejí. Volně při­

tom přechází ke kritice současné situace, jež se od pochmurného dědictví buldozerového urbanis­

mu nedovede dostatečně distancovat (obr. 6–8).

Znepokojují ho soudobí „hvězdní architekti“

s předraženými a spektakulárně tvarovanými bu­ dovami, jakož i stav architektonického školství,

k jehož reformě v Epilogu poskytuje vlastní pod­

něty. Alespoň jeden obzvlášť povedený citát: „Ka­ tastrofa měla zásadní a dlouhodobý dopad i na

způsob výuky architektury. […] jedním z neustále udivujících fenoménů je například skutečnost,

že studenti ani ne dvacetiletí obhajují své návrhy

kách reprodukuje vlastní akvarel barokní brány

skou vilu Tugendhat (a pozor, talent jejího archi­ tekta Miese van der Rohe není nijak zpochyb­

něn), dále se v textu objevuje odkaz na knížecí

pár Lichnovských, mecenáše moderních umělců, teoretik Karel Teige je kritizován pro své sociální inženýrství, zatímco architekt Thilo Schoder je

oceněn za neortodoxní návrh Strossovy vily v Li­

berci. Mezi problematickými příklady posledních metamorfóz modernismu se nachází obchodní

dům Selfridges v Birminghamu od studia Future Systems, spoluvedeného Janem Kaplickým.

James Stevens Curl svou knihu záměrně kon­

cipoval jako polemiku s mainstreamem. Má ten­

denci polarizovat čtenářskou obec a řada recenzí

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521841

10. Pravnouče Ocelového domu: projekční společnost RotaGroup, distribuční centrum Amazonu, Kojetín, 2021–2022. Foto: Martin Horáček, 2022

to potvrzuje. Některé přicházejí s vyváženější

autoritářského politického režimu ovšem nevy­

jícími ty, jež se nabízejí na první dobrou – jako

ticky: socialistické Maďarsko, Polsko, Rumunsko

analýzou a kritickými připomínkami překraču­ „chybí ten a ten autor a to či ono dílo“, případně „přece víme už dlouho, že ten nebo onen sym­

patizoval s nacismem, no a co má být“. Mnohé z nich lze vyhledat na internetu a čtenář sám

může posoudit, nakolik jsou jejich argumenty

plynula stylově homogenní architektura automa­ nebo Německá demokratická republika nabízejí

v tomto ohledu barvitější obrázek než Českoslo­ vensko v letech 1948 až 1989. Určujících faktorů zde působilo vícero.

Přesto můžeme rovněž v českých zemích

relevantní.3 Zde v Kontextech se raději zamysle­

rekonstruovat kontinuální tradici neumlčeného

Budování Dystopie míří a jak by nám mohl po­

nosti. Významnou roli v ní sehrávají milovníci

me nad tím, do jakého prostředí český překlad

sloužit v reflexi nedávné a současné architektury v českých zemích.

Specifický žánr „kritiky modernismu v archi­

tektuře“ u nás není rozšířený tolik jako v anglo­ -americkém okruhu. Není divu; jestliže moder­ nistický „takeover“ proběhl v zemích jako USA

a Velká Británie v podstatě během jediné dekády a měl nakrátko téměř totální dopad, jak mohla být zachována vyváženě pluralitní scéna v ar­

chitektuře země mnohem menší a uzavřenější, stojící mimo ohniska vlivu a zbavené možnos­ ti úniku do sféry privátních zakázek? Z vlády

odporu od časů první republiky až do součas­

památek, profesionální i amatérští, a také stou­

penci zdravé a přírodě blízké architektury, k nimž nemusíme počítat jen současné budovatele

roubenek a domů z dusané hlíny, ale i chalupá­ ře za socialismu a originální, environmentálně zaměřené architekty a myslitele ze čtyřicátých

let, jako byli Josef Karel Říha a Ladislav Žák. Psal jsem o tom podrobněji v knize Za krásnější svět

(2013), která je jednou z oněch výše zmíněných česky psaných historiografických knih proble­

matizujících legendární historii moderní archi­ tektury.4 Tou druhou je ve své době hojně čtená

99

Ukázka elektronické knihy