Budoucnost umělé inteligence a to lze kvantifikovat. Kladivo nevnímá své okolí, a proto by mělo na této stupnici hodnocení 0. Termostat však svoje okolí cítí. Podstata termostatu je, že vnímá teplotu prostředí a reaguje na ni, a tak by měl hodnocení 1. Stroje s mechanismem zpětné vazby mají primitivní formu vědomí. Červi tuto schopnost mají také. Jsou schopni vycítit přítomnost potravy, pohlavního partnera, nebezpečí a reagovat na tuto informaci, neumějí toho však o mnoho více. Hmyz umí zaznamenat víc nežli jeden parametr (jako obraz, zvuk, pachy, tlak atd.) a měl by tak vyšší ohodnocení, snad 2 nebo 3. Nejvyšší formou tohoto cítění by byla schopnost rozpoznat objekty v prostředí a rozumět jim. Lidé jsou schopni okamžitě odhadnout své prostředí, adekvátně na ně reagovat, a proto by na této stupnici měli vysoké hodnocení. V tom však roboti nevynikají. Rozpoznávání obrazů, jak jsme viděli, je jednou ze zásadních překážek na cestě k umělé inteligenci. Roboti umějí pociťovat své prostředí mnohem lépe než lidé, nerozumějí mu však ani nepoznávají, co vidí. Na této stupnici vědomí se roboti ocitají velmi nízko, kvůli nerozpoznávání obrazů někde u hmyzu. Nejbližší další stupeň vědomí zahrnuje vědomí sebe sama. Umístíte-li před většinu zvířecích samečků zrcadlo, okamžitě reagují agresivně, napadají i zrcadlo. Obraz v zrcadle přiměje zvíře, aby bránilo své území. Mnohá zvířata postrádají vědomí toho, kým sama jsou. Avšak opice, sloni, delfíni a někteří ptáci si brzy uvědomí, že obraz v zrcadle představuje je samé, a přestanou na něj útočit. Lidé by získali ocenění blízko horního konce této stupnice, protože mají vysoce rozvinutý smysl toho, kým jsou ve vztahu k jiným živočichům, jiným lidem, světu. Lidé si navíc tak dobře uvědomují sebe samé, že umějí sami se sebou mlčky rozmlouvat, takže umějí vyhodnotit situaci přemýšlením. Za třetí lze hodnotit živočichy podle jejich schopnosti dělat plány do budoucna. Podle toho, co víme, si hmyz nestanovuje složité plány pro budoucnost. Místo toho většinou okamžitě reaguje na bezprostřední situace a spoléhá na instinkt a podněty z nejbližšího okolí. V tomto smyslu jsou dravci vědomější než kořist. Dravci musí plánovat, vyhledávat místa k úkrytu, plánovat útok ze zálohy, plížit se, předvídat útěk oběti. Kořist však musí jen utíkat, a proto dostává na této stupnici nižší známku. Primáti umějí navíc při plánování bezprostřední budoucnosti improvizovat. Ukáže-li se jim banán, který je právě mimo jejich dosah, umějí vymýšlet strategie, jak se banánu zmocnit, jako třeba použití klacíku. Takže když stojí před určitým úkolem (uchopení potravy), dělají primáti plány pro bezprostřední budoucnost, jak úkol splnit.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521785