Nevíme, co bylo odhaleno, jaké svědectví podáno. Tam je již třeba pravda známa. Zde rozhodně ne.“ Hrabě se před naježenými soupeři stáhl do pozadí a zřekl se veškeré odpovědnosti kromě zachování míru a souladu ve své síni. Tvářil se vlídně, jevil porozumění pro obě strany a starost, aby bylo oběma učiněno po právu a obě byly uspokojeny. „Ctihodní otcové,“ řekl mírně, „jak slyším, hodláte se stejně společně vrátit do Shrewsbury. Co brání tomu, abyste si všechny spory nechali, až tam budete, a nejdřív vyslechli, co se zjistilo ve vaší nepřítomnosti? Pak bude možná všechno jasné. A selže-li to a stále se neobjeví žádná lidská ruka, jež by měla na přesunu podíl, pak bude čas uvažovat o rozumném rozsudku. Nyní ne. Zatím ne!“ Přijali to s jistou úlevou, ač bez nadšení. Byl to aspoň způsob, jak odložit nepřátelství na později. „Pravda,“ přisvědčil převor Robert, ač stále dosti chladně. „Nemůžeme předbíhat události. Jistě udělali, co bylo v jejich silách, aby odhalili pravdu. Počkejme, dokud nebudeme vědět.“ „Opravdu jsem se modlil ke světici o pomoc v naší nouzi,“ nedal se odradit Herluin, „když jsem byl u vás. Je tak nemožné si představit, že slyšela a slitovala se nad námi? Máte ale pravdu, musíme být trpěliví, dokud se o věci nedozvíme více.“ Je v tom trochu zlomyslnosti, usoudil Hugh, spokojený se svou úlohou diváka a s nejlepším výhledem na tu hru, ale žádná zloba. Hrabě se trochu baví v nudné roční době a v nepřítomnosti svých žen, ale dovede uklidnit bouři stejně obratně jako ji vyvolat. Co víc může udělat, aby příjemně strávil večer a pobavil své hosty? Aspoň jednoho, přiznal si trošičku provinile
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521010