Dumání (Ukázka, strana 99)

auž se nedá couvnout, je to strach o vlastní život.

V tomto směru má Evropa příkladů několik. Adolf Hitler dal lidem práci, slíbil jim světovou nadvládu, Němci mu uvěřili, a nakonec mu obětovali své životy. V únoru 1948 se davy Čechoslováků nechaly zlákat slibem, že všichni lidé si budou rovni, straníci si však byli rovnější, takže celý systém nakonec zkolaboval. K vytvoření Evropské unie také vedly ušlechtilé myšlenky, žijeme však v době, kdy každé velikášství vytváří problémy, a po brexitu je i celistvost Evropské unie ohrožena. Rozpadlo se Římské impérium, Sovětský svaz i Jugoslávie, Slovensko se oddělilo od Čech a i Morava by se nejraději osamostatnila.

V současné době je hitem davové psychózy Rusko. Protiruská hysterie zasáhla celý svět, zakazuje se všechno ruské, diskriminují se ruští sportovci, mění se názvy ulic, odstraňují se sochy velitelů Rudé armády, která nás v 2. světové válce osvobodila, ruší se vystoupení ruských umělců, na školách se zakazuje četba ruských klasiků, uvalují se sankce na ruskou ekonomiku, odmítá se ruský zemní plyn a ropa. Ozývají se však už hlasy, že čeho je moc, toho je příliš. Cožpak vynikající hudba Petra Iljiče Čajkovského může za to, že Putin sáhl po zbrani? Zakážeme číst svědectví Solženicyna o hrůzách ruských gulagů? Všichni zapomněli, že světově uznávaný Michail Gorbačov způsobil rozpad Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520841

Sovětského svazu? Teprve budoucnost ukáže, jakou chybu udělali dnešní politici tím, že vyvolali tuto davovou psychózu.

VĚTŠINA LIDÍ BOHUŽEL NEMYSLÍ, JEN ČEKÁ NA NĚJAKOU RADU (Jaroslav Hašek)

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520841

O soudnictví „Jménem republiky“ – tak uvádí soudce (nebo soudkyně) rozsudek nad viníkem, jenomže republika s tím většinou nemá nic společného, možná jen plat toho soudce. Ortel musí sice schválit tříčlenný senát, ale hlavní slovo má soudce, který může být zaujatý, případně i podplacený. Zní to asi příliš kriticky, ale případů kárných žalob na soudce je dost. Dalším problémem je diametrální rozdíl v rozsudcích dvou soudců ve stejné kauze. V naší republice může být delikvent jedním soudcem odsouzen, a druhým osvobozen. Dokonce jsou známé případy, kdy obžalovaný byl sice odsouzen, ale soudem vyšší instance osvobozen, a stát mu musí vyplatit milionové odškodnění. Neměl by se na tom odškodnění podílet i soudce, který špatně rozhodoval? K rozdílnému verdiktu přispívají zřejmě i znalecké posudky soudních znalců, které se někdy liší tak okatě, že to vyvolává bouřlivý nesouhlas veřejnosti.

Ruku v ruce jdou se soudci advokáti.

Některým jde spíš o tučný honorář od mandanta než o spravedlnost, často se obhájce i žalobce o rozsudku už předem dohodnou se soudcem. Pro soudní instituce je zřejmě finančně výhodné kauzy co nejvíce prodlužovat, proto se některé táhnou i několik let.

Ukázka elektronické knihy