kové dírce, se stejným parapletem a černým kloboukem a bílou košilí s řídkým černým proužkem. A s usměvavou rozbrázděnou tváří a okouzlenýma a obdivujícíma očima a rozšířeným chřípím, když vstoupil do kuchyně a nasál vůně jídla. A když ho paňmáma přivítala a přizvala ke stolu, byl blahem bez sebe. Jako správný kmotr vydoloval z bachraté brašny velikou pannu pro Ivanku, štůček (určitě drahé a načerno získané) látky pro Ilonku a soupravu chrastítek pro Jiříka, a upřímně se bránil Ilončiným díkům, neboť to všechno ho oddalovalo od obcování s vůněmi linoucími se od plotny, a zvyšovalo nebezpečí, že se každou chvíli objeví Maděra či Kanda, a on bude při jídle vyrušován všelijakými dotazy, ačkoliv přijel především proto, aby jim řekl všechno, co viděl, slyšel či vyčuchal svým nosíkem. Bylo toho dost. Například nebezpečí, že by mohli přijít o zisk z travních semen, která tento rok slibovala dobrou úrodu, a docenti z výzkumného ústavu byli kvalitou nadšeni. Nová Gottwaldova vláda se prý usnesla, že se především musí znárodnit veškerý export. „Ty si myslíš, Ondřeji, že nám chtěj znárodnit těch sedm akrů? To je snad pitomost, ne?“ řekl Kanda. „Akry ne, ale co dávají… Nebojte. Jestli s tím budete souhlasit, už jsem to zařídil. Sousedův syn byl s mým synovcem v jedný komunistický ilegální skupině, a teď je předsedou strany v takovým národním podniku, kterej má na starosti právě export plodin a potravin. Stačí prej s nima uzavřít smlouvu a mít u nich konto, na který budete z Anglie dostávat peníze, oni si něco strhnou a budou vás vyplácet v korunách. A když jste družstvo, nikdo se nebude na nic ptát.“ To souviselo s další zprávou: Šimáček i Hejl, jednotni v nenávisti k Lučinám (byť každý z jiných důvodů), sice nevědí, že Lučiny prodávají travní semena do Anglie (to by se zbláznili), ale čují, že to je cosi velice extrovního a záviděníhodného, a nedovedou se smířit s tím, že oni něco takového taky nemají. A jelikož jako představitelé státních statků (vznikajících především ze zabavených soukromých či církevních velkostatků) postavení družstva nemohou a nesmějí ohrozit (vláda ve svých prohlášeních staví 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520591