Deníky 1945–1948 (Ukázka, strana 99)

VÁCLAV POLÍVKA: DENÍKY 194531948

Fotografie z posledních květnových dnů

Československá obrněná brigáda se vrací domů ze Západu.

Československá obrněná brigáda se vrací domů ze Západu.

Československá obrněná brigáda se vrací domů ze Západu.

Československá obrněná brigáda se vrací domů ze Západu.

Československá obrněná brigáda se vrací domů ze Západu.

Maminka ve Stromovce obsazené československým jezdectvem.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520213

1945

napadli Českou Kubici, pročež tam zajela americká policie, asi 30 jich postřílela a ostatní vyhnala do Německa.62 To je jediná metoda na ně, když si i teď dovolují! Všechny ven, jak také včera říkali Samsouři. Jinde si však zase Rusy chválí a nic si na ně nestěžují, záleží jistě na jednotlivcích.

Odpoledne jsem se sešel s Lídou, jeli jsme na Bořislavku a šli jsme přes Jenerálku dále nebušickým údolím vlevo od Gabrielky k nebušickému lesu, kde na pokraji byl ruský tábor. […] – Neví, co má vlastně dělat teď po válce. Zítra jde do kanceláře, chce se odhlásit z fabriky, která tam volí zítra závodní výbor. Chtěla by do nějaké školy, neví však do které, lituje, že opustila svého času gymnázium.

Rodiče by asi skoro chtěli, aby si našla místo v nějaké kanceláři(!!), jí se to však (ani mně) nezamlouvá pochopitelně, stát se v 17 letech nějakou písařkou! Neví, pro co se rozhodne. Těžká volba.

[…]

Pátek 25. května 1945 Dopoledne jsme měli školu. Místo angličtiny jsme pomáhali asi čtyři Kvapilovi v knihovně vybrat pro nás knihy. Angličtinářka si prý stěžovala na naše všeobecné neznalosti, jak jsme my tři zkazili anglickou písemku; a snad teď bude angličtina povinná k maturitě.

Jarda dnes ve škole vůbec nebyl, asi měl službu.

Na školách se (od obecných) povinně zavádí ruština.

62 Incident probíhal pravděpodobně odlišným způsobem, přičemž o přímém zapojení americké policie či armády není nic známo. Německé obyvatelstvo Folmavy bylo po konci války ještě v květnových dnech vystaveno pokusům o divoký odsun, a to ze strany ozbrojených českých gard, přicházejících do Folmavy z České Kubice.

Podle některých svědectví ze strany sudetských Němců bylo při tom zavražděno několik desítek osob.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520213

VÁCLAV POLÍVKA: DENÍKY 194531948

Dnes vyšel v Mladé frontě můj prvý článek, Otakar Jeremiáš. Moje šifra je -va-.

Odpoledne jsme byli s Novým v Mladé frontě, dlouho jsme tam čekali, chtěli jsme se hlavně dohodnout o lístcích na Libuši, ale asi z toho nebude nic. […]

Dostali jsme zprávu (nepřímou), že strýček Antonín se vrátil 20. V. z Lipska do Osvračína a je v pořádku.

Sobota 26. května 1945 Dopoledne jsme měli školu; Jarda už se konečně dostal z mundúru.

Dnes jsme měli vyučování naposled v Křemencově ulici. U Národního divadla byla ohromná fronta na lístky na Libuši.

Odpoledne jsme nejprve sváděli (s Jardou, který vystupoval za Nového) poslední bitvu o vstup na nedělní Libuši, ale marně, přes naše hudební referentství. Všude se teď „čistí“, i v Národním divadle (Talicha zavřeli).63 […] – K večeru jsem byl v Mladé frontě.

Večer jsem dlouho kopíroval fotografie.

[…]

Pondělí 28. května 1945 […] Dopoledne jsme měli školu, poprvé v naší smíchovské staré „boudě“. První hodinu přišel Zwach! Vyhodili jsme ho hned o přestávce, byl opravdu taková „kolaborantská“, sice neškodná, ale přece vyzývavá dušička. Pak se šlo na německou školnici vedle (kde 63 Václav Talich (1883–1961) strávil ve vazbě měsíc jako údajný kolaborant; obvinění se neprokázalo.

100 Ukázka elektronické knihy