98
J.D.R
o b b
• D
o s t i h n e
t ě
m i n u l o s t
„Páni, je mi líto, jestli je v maléru s poldama. Má smutnej život – to je taky důvod, proč jsem ho tady nechal bez placení čtyři tejdny. Jo, můžete jít se mnou.“ Vytáhl z kapsy univerzální klíč. „Zatracená práce, Carmine. Jdu dovnitř a ty půjdeš ven.“ Odemkl, prudce otevřel dveře a vešel. Po prvním kroku ztuhl. „Panebože! To snad ne!“ Eva už se protáhla kolem, chytila Carmina Delgata za nohy a zvedla ho. Delgato visel na smyčce utažené kolem krku a přivázané k háku ve stropě. „Zavolejte devět set jedenáct!“ křikla na Della. „A sanitku. Hned. Rychle!“ „Panebože.“ Roarke postavil židli převrácenou pod tělem, stoupl si na ni, vytáhl zavírací nůž a začal přeřezávat provaz. Přitom objal Delgata paží, aby celá tíha těla nespočívala na Evě. „Ještě je teplý.“ Roarke odhodil nůž a pomohl jí spustit Delgata na podlahu. Eva trhla za lano, aby uvolnila smyčku a pokusila se nahmatat tep. „Cítím pulz, i když hodně slabý. A on už nedýchá.“ Obkročmo si na Carmina sedla a zahájila oživování. „Už jedou! Sanitka je na cestě. Zatracená, mizerná práce.“ „Jděte dolů a přiveďte záchranáře sem. Řekněte, že se ho pokouším oživit.“ Dell odběhl a Roarke si klekl vedle Evy. „Převezmu to.“ „Já to zvládnu, já to zvládnu. Sakra práce. Houpal se tady, zatímco jsme stáli přede dveřmi.“ Masírovala Carminovi srdce a dávala mu umělé dýchání. „Na zemi jsou kousky materiálu ze stropu od toho, jak tam přidělával hák. Čerstvé. Sakra, sakra, no tak, ty pitomče. Žij. Ale kde je nářadí? Potřeboval nářadí, aby připevnil hák do toho, jak se tomu říká?“ „Trámový nosník.“ „Jo, do toho. Kdyby dal hák jinam, neudržel by ho. Neudržel by váhu těla. Mohl to nářadí uklidit, ale proč by to dělal? Pokoj je jako prasečí chlívek.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519993