Vyhlaďte všechny ty netvory (Ukázka, strana 99)

doby. Kniha je také zasazena do literárního světa, světa psaných textů, kde je Conradovým rivalem a protipólem Kipling, ale je tu i několik dalších, kteří pro něj znamenali víc: Henry James, Stephen Crane a Ford Madox Ford, ale zejména H. G. Wells a R. B. Cunninghame Graham.43

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519759

Přátelé „zabíjet netvory“

66 Poutník v čase ve Wellsově Stroji času (1895) nás s sebou bere do světa budoucnosti, kde se lidský rod rozpadl na dvě větve: slabé, čisté květinové děti žijící na zemském povrchu a bytosti temnoty z podzemí, „morloky“.

Je to, jako kdyby se rozmnožili doktor Jekyll s pa­ nem Hydem a dali vzniknout dvěma novým rodům, které v budoucnu zalidní svět. Jako by se z ega oddělilo super­ ego a id a z obou vzešel nový lidský druh. Jako by pra­ cující třída „nejtemnější Anglie“ byla nucena stáhnout se do podzemí a tam vytvořila novou rasu. Jako by v samém srdci impéria žili život v podzemí obyvatelé „nejtemněj­ ší Afriky“.

Ze všech výkladů, které se čtenáři mihnou před očima, je to právě ten africký, jenž celý příběh posouvá dál — uka­ zuje se, že morlokové jsou kanibalové. A kanibalové mají moc. Krásný lid nahoře na zemi není nic než dobytek vy­ krmovaný na porážku.

Poutníka časem zachvátí nenávist a děs. Chce morloky zničit. Vyrazit přímo do temnoty, „zabíjet netvory“.

Zabíjení je u Wellse plné děsu, ale i poživačnosti. Pout­ ník usíná ve tmě, a když se probudí, sápou se po něm mor­ lokové, měkcí a odporní. Muž ze sebe „ty lidské krysy“ setřese a začne se rozhánět rukama. Vychutnává si ten po­ cit, kdykoli se jeho železná tyč noří do šťavnatého masa a drtí kosti…

101

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519759

67 Vůdčí filozofickou osobností té doby byl stále ještě Herbert Spencer. V dětství se mu dostalo přísné výchovy. Princip nelidské pedagogiky se pro Spencera stal nejhlubším ta­ jemstvím existence. Všechno živé je nuceno vyvíjet se pro­ střednictvím trestu. Příroda zde vystupuje jako ohromná polepšovna, v níž se nevědomost a neschopnost trestají chudobou, nemocemi a smrtí.

Stroj času je experimentem se Spencerovou teorií evo­ lucionismu. Román ukazuje, jak lidstvo, řečeno Poutníko­ vými slovy, „páchá sebevraždu“ tím, že minimalizuje bo­ lest, která je matkou inteligence a pokroku.

Wellsova následující kniha, kterou, jak víme, Conrad také četl, se jmenuje Ostrov doktora Moreaua (1896). V ní autor zkoumá opačnou možnost: zesílit bolest na maxi­ mum, a tak vývoj uspíšit.

Doktor Moreau využívá své obratnosti chirurga a po­ kouší se stvořit ze zvířat jakési lidi. Mučí je, aby bolestí urychlil jejich evoluční pokrok: Pokaždé, když ponořím živého tvora do palčivé láz­ ně bolesti, si říkám: Tentokrát z tebe vymýtím zvíře dokonale, tentokrát z tebe udělám rozumného tvora k obrazu svému. Ostatně, co je to deset roků? Člověk se vyvíjel sto tisíc let.44

Doktor Moreau stvoří sto dvacet bytostí, z nichž polovi­ na zemře. Opravdového člověka se mu ovšem vytvořit ne­ podaří. Jakmile se ruka trýznitele stáhne, bytosti začínají upadat zpět do zvířecí podoby. Ta je nejsilnější ve tmě. Jed­ nou v noci se utrhne uvázaná puma a svého mučitele usmrtí.

102 Ukázka elektronické knihy