98
Kirsty Manningová
dětí, ale dospělosti se dožily jen naše prababičky Gertrude a Esther. Podívej,“ poklepala na první větev stromu. „Freddie, ten nejstarší, zahynul na staveništi u katedrály svatého Pavla, když mu bylo devatenáct. Rozdrtila ho nezajištěná cihlová zeď. Chudák.“ „Po něm se narodila Esther Rose, moje prababička,“ doplnila ji Kate, „a po ní Gertrude, tvoje prababička.“ „To byly ty dvě, co měly kliku. Mladší sestry Flora a Maggie – dvojčata – se nedožily ani dospívání a další dvě holčičky, jedna před Gertrude a druhá po ní, umřely na spalničky a černý kašel ještě jako nemluvňata.“ Pavučina linek pod Clementine a Conradem Murphyovými Kate trápila. Představila si maličké rakve na voze taženém koňmi, jak nadskakují a houpou se na dlažebních kostkách a míří na chudinský hřbitov někde na kraji Londýna. Bella zachytila její pohled a svraštila obočí. „Ale byly i lepší časy. Gertrude a Essie spolu jezdily každý rok na dovolenou na Havaj, tedy poté, co obě oslavily padesátku. Předtím asi měly dost starostí s prací a rodinou. Gertrudiny poznámky a její dopisy Essie má dneska spolu s jejími obrazy v trvalé sbírce galerie Serpentine. Můžeme tam zajít, až se vrátíš do Londýna, když budeš chtít.“ „Ony jsou tam i obrazy?“ „V pozdějším věku se z ní stala výtvarnice. Její práce vypadají, jako když se Modigliani setká s Yvesem Kleinem. Máma je nesnáší, ale já mám její obrazy docela ráda. Pár jich mám doma v pracovně. Působí vesele… tak trochu optimisticky, jestli ti to dává smysl.“ „Zdá se, že talent měli v rodině. Myslím, že tohle kreslila Essie,“ vytáhla Kate plastové desky z bloku a ukázala sestřenici skicu dvou smějících se dívek. Bella se zamračila. „To jsou Flora a Maggie, tím jsem si jistá. Sešit, který jsme darovali Serpentine, je linkovaný stejně jako tenhle papír a obrázky těch dívek vypadají Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519544