„Copak se pan Naváb nepodřídí příkazu svého panovníka a nechá…“ „Tak dost, Kálé Cháne, radši už nic neříkej. Ty vůbec nevíš, o co tu jde. Tady se hraje hodně vysoká hra. Ano, pan Naváb sice nepůjde proti Šáhovu rozhodnutí, ale určitě bude chtít ptáka od tebe odkoupit. A to za cenu, jakou si řekneš. To je v pořádku. Císařské dary jsou přece od toho, aby je obdarovaný člověk prodal a přišel si tak na nějaké peníze. Pamatuj si ale, Kálé Cháne, že když ten loskuták skončí v Rezidenci, Šáh z toho bude smutný a nebude se mu to líbit.“ „Ať jsou pak raději smutní jeho britští nepřátelé,“ řekl jsem. „Když bude pan Naváb opravdu chtít ode mě ptáka koupit, tak mu řeknu, že dcerka s tím nesouhlasí, protože majna je pro ni jako sestra.“ „A myslíš, že pak pan Naváb zmlkne a složí ruce do klína?“ zeptal se hned správce. „Kde to prosím tě žiješ? Nu což, teď mě dobře poslouchej. Pamatuješ si na Malého Mijána?“ „Jakého Malého Mijána?“ „No přece toho, co má anglickou bedýnku na výrobu obrázků. No, jak se jen jmenuje? Já ho znám pouze podle přezdívky.“ „Jo toho Malého Mijána, správce Ahmada Alího Chána,“ vzpomněl jsem si. „Copak bych na něj mohl zapomenout? Vždyť jsem u něj sám pracoval ve svatém Husainábádu.“ „Fajn, až bude majna u tebe doma, on sám za tebou přijde. Udělej přesně to, co ti řekne. Vůbec v ničem mu neodporuj. Nemusíš se strachovat, všechno 98
Najjar-Masud_Skleneny-ghat_Sazba.indd 98
14.11.2022 14:27:38 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518942
nakonec dobře dopadne. Tak a já teď jdu. Zbytek se dozvíš od Malého Mijána.“ „Pane správce, povězte mi ještě něco prosím i vy, co se to vlastně děje,“ řekl jsem ustaraně. „Jsem teď z toho všeho nějak nesvůj.“ „Nu, poslouchej tedy, Kálé Cháne. Nechceme zkrátka, aby císařský pták skončil u Angličanů v jejich Rezidenci. Tobě by se to líbilo?“ „V žádném případě!“ „Tak vidíš. A teď si hezky odpočiň!“ Správce se rozloučil a já zašel do domu. Po té události v Paví zahradě jsem si toho dne poprvé pozorně prohlédl svou Falakáru. Byla celá pohublá. Věděl jsem, že se chudák trápí kvůli své majně a bojí se jen vyslovit její jméno. Moc jsem jí chtěl rovnou povědět, že majna je už na cestě zpátky k ní. Jenže sám jsem pořádně nic nevěděl. Co bych tedy mohl říct. Vzal jsem ji jen do náruče a dlouho se s ní procházel po domě. Správce měl pravdu. Hned druhého dne zrána stál před mými dveřmi dvorní herold doprovázený dvěma vládními úředníky. Byl s nimi i správce. Jeden z úředníků si u něj potvrdil mou totožnost a začal předčítat listinu s Šáhovým výnosem, který zněl zhruba takto: Kálé Chánovi, synu Júsufa Chána, na vědomost se dává, že jeho písemná suplika byla předložena císařskému Veličenstvu. Kálé Chán byl na základě vlastního doznání shledán vinným z krádeže v Paví zahradě, kde odcizil 99
Najjar-Masud_Skleneny-ghat_Sazba.indd 99
14.11.2022 14:27:38 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518942
císařského ptáka z rodu loskutáků známého pod jménem Falakára, kterého si následně odnesl domů. Z důvodu téhož se proto jmenovaný s okamžitou platností propouští z císařské služby, nicméně mu bude i nadále vyplácen pravidelný plat. Jako výraz uznání nad výcvikem loskutáka jménem Falakára v řeči lidské budiž zmíněný pták věnován jako dar velectěné slečně Falakáře, dceři Kálé Chánově. Navíc se na krmivo pro uvedeného ptáka bude z císařské pokladnice vyplácet jedna zlatá ašrafí měsíčně. Dále se Kálé Chánovi, synu Júsufa Chána, na vědomost dává, že krádež se stane jen tam, kde prosby nebývají vyslyšeny. Jakmile jsem vyslechl poslední větu, hluboce jsem se zastyděl a zůstal jsem stát se sklopenou hlavou. Druhý úředník mezitím od herolda vzal klec přikrytou přehozem z rudého sukna a předal mi ji do ruky. Pak zpoza pásu vytáhl malý váček, který rozvázal a dal mi ho s žádostí, abych si přepočítal 12 zlatých mincí, které se leskly uvnitř. Na vysvětlenou dodal, že to je apanáž na krmivo pro majnu na celý další rok. V rychlosti jsem ještě podepsal potvrzení a úředník mi poblahopřál. Správce Nabí Bachš se také připojil k blahopřání a potom se obrátil na herolda: „Dobrá, Bande Alí, tady jsem už skončil, že ano?“ „My také,“ potvrdil herold. „Můžete jít teď s námi, pane správce.“ „Ne, děkuji, příteli. Říkám si, že se cestou ještě zastavím ve svatém Husainábádu.“ 100
Najjar-Masud_Skleneny-ghat_Sazba.indd 100
Ukázka elektronické knihy
14.11.2022 14:27:38