demie), významná a vysoce kvalitní instituce (řada Ukrajinců ale nadále studovala na ČVUT), a od roku 1923 Ukrajinský vysoký pedagogický institut. Další příliv ukrajinských emigrantů nastal ve 30. letech v důsledku necitlivé politiky vůči tomuto národu v Polsku. Pestrá a problematická byla činnost Ukrajinců v době německé okupace, ale to je již kapitola mimo rámec dějin Velké Prahy.
/14-8/ Dmytro Čyževskyj při přednášce v Halle (1935).
/14-10/ Měsíčník Nova Ukraïna o literatuře, politice a vědě vycházel v Praze v letech 1922 až 1928. Obálka prosincového čísla z roku 1923.
/14-9/ Dmytro Čyževskyj, Poznámky z dějin filosofie na Ukrajině. Kniha vyšla v Praze roku 1931.
Běloruský exil Běloruský exil (méně početný, ale stále třetí největší v ČSR) byl svou povahou zřejmě bližší exilu ukrajinskému než ruskému. Jeho historie stále není dostatečně podchycena a prozkoumána. Na rozdíl od exilu ruského i ukrajinského měl běloruský exil výrazně politický charakter – sídlila zde běloruská exilová vláda včetně dvou presidentů. V roce 1921 navzdory některým výhradám T. G. Masaryka byla uzavřena dohoda o poskytnutí vysokoškolského
stipendia běloruským studentům. V září 1921 se v Praze konal Všeběloruský sjezd. Pozdější oslabení běloruské politické aktivity souviselo s uznáním SSSR (a tím i Běloruské sovětské republiky) Československem. Významnou roli v oblasti vzdělání hrál Svaz běloruských studentských organizací.
Praha kosmopolitní V průběhu 20. let se Praha opět stávala kosmopolitním městem, jak tomu bylo 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518328