kvóta nižší (75‚8 %). Teoreticky jen zde, v souvislosti s měnící se společenskou a hospodářskou strukturou Slovenska lze očekávat ještě malý přírůstek zaměstnaných žen.95 Jakkoliv je podílení se na společenském produktivním procesu stále základem socialistického modelu emancipace ženy, ztratila výdělečná činnost žen svou (pro padesátá léta typickou) klíčovou pozici jako kritérium jeho úspěšnosti. Na její místo se do středu pozornosti dostaly zájmy a potřeby žen samotných; z objektu emancipačního procesu se staly jeho subjektem. V širších souvislostech je tento vývoj součástí procesu oddogmatičtění a rehumanizace marxismu. V souladu s touto změnou kritérií je teď – na rozdíl od padesátých let, pro něž už samotná rostoucí zaměstnanost žen byla považována za jednoznačně pozitivní zjev a úspěch uskutečňování socialistického modelu – zaměstnanost ženy viděna v celkovém komplexu společenských podmínek. „Optimální tempo růstu ekonomické aktivity žen je takové, které je v souladu s připraveností společnosti, tedy s možnostmi a schopností společnosti vyrovnávat se s úkolem likvidace rozhodující části domácích prací a vybudování sítě dětských zařízení v takovém rozsahu a kvalitě, aby kolektivní péče byla ve vhodné proporci s individuální. Bylo by jistě naivní očekávat, že některá společnost se dokáže zhostit této úlohy natolik úspěšně, aby této rovnováhy dosahovala; ani socialistická společnost nemůže být výjimkou. … Kritériem příznivého vývoje ekonomické aktivity žen není tedy míra přiblížení se ekonomické aktivitě mužů, ale míra souběžnosti s vývojem komplexu podmínek, za nichž probíhá.“96
95 V SRN byla zaměstnanecké kvóta v roce 1970 v populaci v produktivním věku mezi 15 až 60 lety 49‚2 % u žen a 89‚8 u mužů. Viz „Žena v rodině a povolání,“ op. cit., s. 88. 96 D. Fukalová, op. cit., s. 88.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518136
Pokud bude odpovídat této tendenci k větší vyrovnanosti emancipačního modelu, bude další vývoj ženské zaměstnanosti v ČSSR víc než dosud ovlivňován ženiným mateřstvím. Především v důsledku posledních demografických opatření (prodloužení mateřské dovolené až do 2. roku dítěte), které má ženě umožnit lépe sladit její pracovní a mateřskou roli, lze v příštích letech očekávat malé snížení ekonomické aktivity žen ve věkové skupině mezi 20 a 29, respektive 35 lety. Toto očekávané snížení zaměstnanosti žen v souvislosti s větší pozorností společnosti mateřské funkci ženy ovšem nemá znamenat, že tím zaměstnanost žen ztratí svůj význam. A neznamená, jak se to často mechanicky interpretuje, ani návrat k tradiční roli ženy, ale pouze větší diferenciaci mo delu ženiny emancipace. Spíš se zde může rýsovat opačný vývoj: s rostoucí vzdělanostní úrovní žen bude význam její zaměstnanosti ještě růst, a to nejen pro společnost, ale i pro ženu samotnou.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518136
4. Žena v rodině a manželství
4.1.
Změny ve struktuře a organizaci rodiny
Vývoj rodiny od patriarchální k demokratické a partnerské je dnes charakteristický pro všechny industriální země. Tento všeobecný proces demokratizace rodinného života, vyvolaný změnou společenského postavení ženy, především její hospodářskou nezávislostí na muži, probíhal ovšem v socialistických zemích rychleji než v kapitalistických. Vedle vysokého stupně zaměstnanosti žen a jejího přímého vlivu na situaci rodiny byl tento vývoj urychlován i působením ideje rovnoprávnosti na společenské vědomí. V Československu k urychlení tohoto procesu ne nevýznamně přispívaly i málo vyvinuté hierarchické struktury ve společnosti a rodině. „Proces štrukturálnej premeny prebieha v našej rodine pomerne vyrovnane v tom zmysle, že významnejšie nedochádza k vypuklejšiemu projevovaniu najmä krajných modelov štrukturácie rodinných vzťahov. Predovšetkým sa nemusí vyrovnať s dědičstvom neomezenej poplatnosti princípu autority a patriarchalizmu, ako napr. nemecká rodina. V našom materiáli97 sme nenašli rodinu, v ktorej by sa bola prejavila zásada nadvlády muža v takej jednoznačnej a nezastrenej podobe, akceptovanej manželmi ako prirodzená a samozrejmá, ako na to poukazujú zhodné vysledky sociologického bádania v nemeckej 97 Jde o již uvedené v roce 1962 provedené šetření s 813 manželskými páry v Bratislavě.
100 Ukázka elektronické knihy