U markýze de Sade najdeme ve zesvětštělé podobě prakticky všechny prvky, jimiž se podle věrouky sekty gnostiků měli ve svém chování řídit lidé vyvolení. Sade vystupuje proti křesťanství, proti jeho přikázáním a jeho zákazům. Podobně jako některé sekty gnostiků také de Sade zrcadlově převrací všechna morální a hod notová kritéria. Na rozdíl od nich to však nezdůvodňuje sounále žitostí vyvolených jedinců s původní božskou dokonalostí, nýbrž respektováním zákonů přírody, jíž jsou lidé součástí jako všichni ostatní tvorové. Člověk, který neodporuje svým přirozeným touhám, ale zcela se jim podvolí, nemůže provést nic, co by se dalo nazvat zločinem. Jediným skutečným zločinem by bylo odporovat puzení, které je přece součástí vyššího plánu. Všechno ostatní je povoleno a hrdi nou se stává ten, kdo svým pudům nestaví nic do cesty. Je chybou druhých, nazývají-li takového člověka ničemou či zlosynem. Při hledání rozkoše a uvolňování touhy doporučuje de Sade stejně jako před ním gnostikové, aby se lidé vystříhali plození dětí. V případě gnose to mělo zabránit reprodukci nečisté hmoty, podle markýze je třeba vyhnout se plození potomků proto, že pří roda člověka vlastně k ničemu nepotřebuje. Vidíme, že de Sade vychází z podobných premis jako zakla datelé moderní ekonomie. Východiskem ekonomických i „sadi stických“ úvah je vždy jednotlivec prosazující v prvém případě zcela svobodně své osobní zájmy, v případě druhém neméně svo bodně své touhy a svá puzení. Ať dělá takový jedinec cokoliv, napl ňuje tím tajemný plán. Největším zlem je snažit se do průběhu to hoto plánu jakkoliv zasahovat. Je třeba ponechat věcem naprosto volný průběh. Ve výsledku se ovšem oba výklady poněkud liší. Podle liberál ních ekonomů povede naplnění tajného plánu k hojnosti a pro speritě pro všechny. Podle markýze de Sade povede jeho naplnění k něčemu ještě lepšímu – k vládě silných tyranů, které při uspo
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518121