A zjistí, že dobrý učitel musí věci opakovat a být důsledný. Potlačí proto svoje osobní hodnoty ve jménu hodnot důležitých pro svou práci. „Velká“ životní rozhodnutí se vyznačují mimo jiné tím, že s nimi osobně nemáme častou zkušenost. Manželský poradce nashromáždí za rok své praxe mnohonásobně více zkušeností s manželskými konflikty a krizemi než ve svém soukromém životě za mnoho let. Jenže ve svém vlastním životě se nerozhoduje jako poradce, ač je svou pracovní zkušeností jistě – a někdy neblaze – ovlivněn. Podobně je tomu například při rozhodování o zdraví. Zdálo by se, že pacienty a zdravotníky spojuje hodnota zdraví. Jenže: Zdravotníci doporučují preventivní prohlídky, a někteří z nich na ně nechodí. Jiní odmítají prášky, očkování či transfuzi podobně jako jejich pacienti. I ve své profesní roli si zdravotníci „stále více uvědomují, že mnohá rozhodnutí o léčbě nejsou prostá zdravotní rozhodnutí o léčbě, ale že závisí na tom, čemu pacient dává přednost“.174 Pacienti se mnohdy rozhodnou nepostupovat podle léčebného plánu. Platí to zvláště v situaci chronických onemocnění, s nimiž lidé žijí dlouhodobě. A chtějí žít, nikoli se jen léčit. Pacient se srdečním selháním se např. rozhodne, že si před celodenní cestou nevezme diuretika175 nebo při slavnostním obědě neomezí příjem soli. A to „navzdory tomu, že souhlasil s plánem léčby a ví o pravděpodobném výsledku své volby – což je zhoršení příznaků a případná hospitalizace“.176 Pro pacienta je v tu chvíli důležitější, že celodenní cestu zvládne bez obtěžujících zastávek na močení. Nebo že při slavnostním obědě nebude dělat problémy a říkat, že chce jídlo připravené jinak, než jak ho mají ostatní. Pacientovy volby se tak snadno mohou dostat do rozporu s tím, co je u něj z hlediska zdravotníků považováno za úspěch léčby (např. snížení krevního tlaku či hladiny cukru v krvi). Nebo s tím, co se v současné době většinově považuje za chování podporující zdraví. Zásada „vycházet z pacientových preferencí“ platí pro praxi založenou na důkazech stejně jako pro péči zaměřenou na člověka. Znamená to být otevřen různým možnostem. Příkladem různých možností může
174 Peter A. Ubel: Beyond Costs and Benefits: Understanding How Patients Make Health Care Decisions. The Oncologist 15, suppl 1 (2010), s. 9. 175 Léky zvyšující tvorbu a vylučování moči, používají se při vysokém krevním tlaku a otocích působených např. srdečním selháním; nepříznivým vedlejším účinkem mohou být obtíže s ovládáním močení. 176 Lars Sandman – Bradi B. Granger – Inger Ekman – Christian Munthe: Adherence, shared decision-making and patient autonomy. Medicine, Health Care and Philosophy 15 (2012), s. 120.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518120