ochrannou ruku, se tvářila hodně smutně. Další klika byla, že zástupkyní ředitele byla moje babička z Najbrtovic strany, takže jsem vše vysvětlil a angličtinářce se šel okamžitě omluvit. Zpětně teda velká klika, že jsem nebyl problémové děcko, protože tohle bylo na vyloučení, a dost možná bych se hlásil s klukama na ten učňák. Což by se mi nechtělo, protože gympl byl top. Po celoročním biflování na přijímačky jsem se na Arabskou dostal asi jako desátý ze 180 už v prvním kole a začala další skvělá léta.
110
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517863
9 Heroes
Mých osobních hrdinů je mnoho, z žádného si nesedám na zadek, ale byli pro mě zásadní: Foglar, Forman, Fowler, Fučík… No dobře, ten ne, ale abecedně by zapadl. Vybral jsem pár, i když by jich mohlo být více, zároveň je to i hezký vzorek od literatury a politiky přes výtvarné umění až ke sportu. A ke hrám, protože čtvrtým hrdinou je Jon van Caneghem. V té ryze herní části vám pak ukážu, jaké jsem svého času psal články! Plus právě zde najdete odpověď na zásadní filozofickou otázku: Peníze, nebo zkušenost?
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517863
Václav Havel Léta komunismu jsem nevnímal nijak silně. Chápal jsem, že to není žádný žůžo, ale jak člověk neměl přesné srovnání s okolním světem, a zároveň nikdo z blízké rodiny neseděl, musel jsem se o „krásách“ sovětské nadvlády dočíst až zpětně. Ostatně když přišla revoluce, bylo mi jedenáct let. Ačkoliv se na sametové revoluci podílel celý národ, jednu osobu můžeme upřednostnit. Václav Havel byl poslední československý prezident a podle mě i poslední slušný český prezident, což hned evokuje, jaký mám k našemu Venouškovi vztah. (A jaký k jeho následovníkům.) Je nás ovšem v české kotlině mnoho, tak to není pohled jediný. Buržuj, žoldák dolaru, imperialistický přisluhovač, sluníčkář, sionista, zaprodanec a ztroskotanec! Ale i pravdoláskař a dobroser! Ano, tohle jsou nálepky, se kterými se musel Václav Havel potýkat a některé po něm rád zdědím. Plus samozřejmě ultimátní: Havloid! O Havlovi a této smutné době jsem četl mnoho knih a ve svých studentských letech jsem si přečetl i pár Havlových absurdních dramat, nejvíce jsem si však odnesl z jedné knihy. Velkorysou bichli s prozaickým názvem Havel napsal Michael Žantovský, který byl jeho dlouholetým kamarádem a prezidentským mluvčím na Hradě. Takže do jisté míry osoba nejméně vhodná k tomu, aby napsala objektivní životopis. Žantovský však odvedl mistrovskou práci a o svém kamarádovi píše leckdy s takovou upřímností, že stát se to mně, v hospodě bych mu zle vyčinil. „Žanťák“ výborně skloubil svoji pozdější profesi novináře, původní profesi psychologa a zároveň soustředěného pozorovatele, který vše
113
Ukázka elektronické knihy