„Jo. Neměla citovou hodnotu, takže všechno v pohodě.“ „Víš, šel jsem ten večer na večeři s kamarády, ale radši bych býval zůstal s tebou,“ řekl Ted, omrknul okolí a přesunul se, aby stál přede mnou. „Aha, to je od tebe milý. Vsadím se, že ses měl fajn i tak.“ Přiblížil se ke mně ještě víc. „Ne tak fajn, jako jsme se mohli mít spolu.“ „Musím jít!“ vyhrkla jsem a zdrhla. Nenech se vtáhnout, Queenie. Vyšla jsem zpátky nahoru vstříc e-mailu od Teda. V pondělí, 9. listopadu, 11:04 Noman, Ted <Ted.Noman@dailyread.co.uk> napsal:
To byl bleskový konec. Líbí se mi tvoje košile, mimochodem.
Zčervenala jsem kvůli pocitu, o kterém jsem se snažila předstírat, že to není vzrušení, ale přetvářka nebyla schopna obelstít moje tělo, protože vzápětí se dostavila vina. Poslala jsem zprávu Tomovi. Queenie:
Jak se máš?
V pondělí, 9. listopadu, 11:26 Jenkinsová, Queenie <Queenie.Jenkins@dailyread.co.uk> napsala:
Pravděpodobně se tady pěkně ztrapňuju, protože jsi nejspíš jen přátelský kolega, ale pokud ne, pravděpodobně nebude nejlepší nápad zaplést se s někým v práci, nemyslíš? Zašli jsme na jedno, bylo to prima a měli bychom to tak asi nechat.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517661