Parní osobní automobily (Ukázka, strana 99)

Parní osobní automobily Dispozice parní jednotky železničního vozu Doble Railcar

Autobus Doble vyrobený na Novém Zélandu

Autobus firmy Henschel s parní pohonnou jednotkou Doble

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517578

Parní automobily ve Spojených státech Nákladní automobil firmy Henschel s parní pohonnou jednotkou Doble

ních automobilů, lokomotiv a osobních železničních vozidel o výrobu a použití systému Doble. Bez financí však nebyla žádná výroba možná, takže z těchto nadějných plánů nebylo nic.

V květnu 1931 šla společnost Doble Steam Motors Corporation do likvidace a vlastní továrnu převzali bratři Georg a William Beslerovi, synové George Williama Beslera, prezidenta železniční společnosti Central Railroad v New Jersey.

Zhroucení firmy bylo pro bratry Dobleovy velkým zklamáním, avšak zůstali nezlomeni a cestovali po světě se snahou zvýšit obecný zájem o lehké systémy parního pohonu. Warren Doble směřoval svoje aktivity k nejvýznamnějším výrobcům lokomotiv v Německu, firmám Borsig a Henschel. Abner odcestoval do Velké Británie, kde se věnoval konzultacím ve firmě Sentinel a později byl odpovědný za konstrukci kolejového parního osobního vozu pro společnost Southern Railway. Nějakou dobu také působil v projektu parního autobusu v Aucklandu na Novém Zélandu.

Avšak krize a vypuknutí 2. světové války znamenaly konec pro tyto slibné aktivity.

A po konci války již velcí výrobci užitkových vozidel se zážehovými a vznětovými motory neměli zájem rozšiřovat svoje zaběhnuté výrobní programy a riskovat kapitál vývojem parního pohonu.

Abner Doble však byl odhodlán pokračovat ve svém životním díle a v roce 1950 se podílel na vývoji parního osobního automobilu Paxton Phoenix v automobilové divizi výrobce řetězových pil firmy McCulloch v Los Angeles. Bohužel i tento projekt skončil kvůli nedostatku financí na další vývoj. Naposledy se s nezlomným Abnerem Doblem setkáváme v roce 1956 u společnosti Keen Steam Car v Milwaukee. Avšak tomuto géniovi parního pohonu již nezbývalo mnoho času. Zemřel ve věku šedesáti šesti let na infarkt v Santa Rosa v Kalifornii.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517578

Parní osobní automobily

TECHNICKÁ ŘEŠENÍ ABNERA DOBLEA V předchozím textu jsme se stručně seznámili s technickým řešením různých komponent Dobleových parních systémů. Pojďme se nyní na ta nejzajímavější podívat podrobněji.

Parní generátory V automobilech Model A a Model B použil Doble vodotrubné parní generátory vytápěné odpařovacím petrolejovým hořákem standardního typu. Zásadní změna přišla až s Modelem C. Byl vybaven vodotrubným parním generátorem sestávajícím z 576 trubek svisle uspořádaných do 36 vrstev po 16 trubkách s celkovým objemem asi 30 litrů. Odlišné bylo zejména vytápění kotle. Doble se chtěl vyhnout nutnosti roztápět před jízdou hořák benzínovým pilotním plamenem, což snižovalo provozní pohotovost vozidla. Zabýval se proto již delší dobu možností adaptace palivového systému spalovacího motoru pro vytápění parního generátoru. Tento zdánlivě jednoduchý úkol si však vyžádal dva roky vývojových prací. Speciální karburátor vyvinula firma Stromberg (později Bendix-Stromberg), která se zabývala zejména výrobou karburátorů pro letecké motory. Před karburátorem bylo umístěno dmychadlo poháněné elektrickým motorem a proud vzduchu způsobil rozprášení paliva, stejně jako podtlak v sacím potrubí spalovacího motoru.

Vzniklá palivová směs byla na výstupu Venturiho trysky zažehnuta zapalovací svíčkou, podobně jako ve spalovacím motoru. Ovšem ve spalovacím motoru se jedná o kontinuální funkci. Vytápění parního generátoru však vyžaduje poněkud odlišnou činnost.

Po zážehu plamene tlakový spínač svíčku vypnul a běžící dmychadlo udržovalo hoření ve spalovacím prostoru parního generátoru. Po dosažení potřebného provozního tlaku a teploty se dmychadlo vypnulo působením membránového spínače. Když během provozu vozidla tlak páry, respektive teplota klesla, celý proces se opakoval. Před přehřátím byl parní generátor chráněn bimetalovým tepelným snímačem, který v případě potřeby celý systém vypnul. Jediné, co musel řidič před jízdou udělat, bylo otočit klíčkem zapalování – jako v autě se spalovacím motorem. Systém vytápění byl u tohoto typu parního generátoru umístěn v jeho dolní části.

Revoluční změnou se stal jednotrubkový bleskový parní generátor pro Modely D a E. V roce 1919 se Abner Doble vrátil zpět do Kalifornie. V době jeho nepřítomnosti v San Franciscu bylo ve zdejších loděnicích pro zkušební účely vyrobeno několik „jednotrubkových“ parních generátorů, jaké se také používaly v parních automobilech Serpollet, White a některých dalších již v roce 1900, ovšem bez automatických hořáků a další regulace.

Parní generátory ze sanfranciských loděnic však již automatickou regulaci měly a spalovací komora byla umístěna nad trubkami kotle. Doble se rozhodl přizpůsobit tento typ parního generátoru pro svoje automobily. Jím vyvinutý generátor obsahoval několik vrstev spirálovitě svinuté, 145 metrů dlouhé ocelové bezešvé trubky, která měla v dolní části generátoru

100 Ukázka elektronické knihy