„Proč jsi ho zabil?!“ zakřičí královna přes mříže na kostlivce, choulícího se v rohu cely. Emanuel zvedne hlavu a usměje se, jako by ji rád viděl. „Vemte mě do mučírny a možná vám to řeknu,“ odpoví drze. Královna se rozhodne tomuto přání vyhovět a já jen doufám, že chce mladíka pouze postrašit. Nejspíš i on pochopí královnin záměr, když ho strážní přivážou k trámu a odejdou. „Pochybuju, že mě budete mučit doopravdy,“ vysmívá se jí. „Jenom hrajete, jak jste zlá.“ „Jsem zlá!“ „Ani jste nevyvraždila rodinu. Král s královnou prostě šli do důchodu, teď bydlej i s vašima sourozencema na ostrově a maj se dobře. Každý léto za nima jezdíte na vejlet.“ „Jak to víš?!“ Pohlédnu na Morka. Tuším, že vše, co se Emanuel záhadně dozvě děl, počínaje tajnou mučírnou přes fakt, že ho sleduji, až po ukrytou královninu rodinu, ví jistě od ní. „No co,“ pokrčí rameny Morek. „Tak čmuchám, abych se nenudil. Mám to v popisu práce, ne?“ „Teď si bude královna myslet, že jsem její tajemství vyzradil já,“ obořím se na ni. Dávalo by to smysl, jsem totiž jediný, kdo královnu na letních výletech na ostrov doprovázel. „Vím to od mrtvýho kámoše,“ odpoví Emanuel. „Nebojte, nevyke cám to. A Vincent už to asi taky nikomu neřekne.“ Královna z něj už roste. Chopí se krátkého biče a ukáže mu jej. „Takovej vocásek,“ vysmívá se jí. „Delší nemáte?“ Ovšemže má. Vybere ten nejdelší a znovu mu ho ukáže. „Jenom abyste se nešvihla. Umíte s tím vůbec?“ provokuje. Královna mu hned předvede výsledek několikaletého tréninku o samotě v této místnosti. PRÁSK! „Umíte…“ hlesne Emanuel slastně, když dostane první ránu. To se mi nezdá. Vyprovokoval ji, aby ho doopravdy mučila, ačkoliv to vůbec neměla v plánu. A nyní… PRÁSK!
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517437