svého nápadníka hezky usmála, pomohla mu na nohy a s velkým potěšením přijala jeho vyzvání k tanci. Izzy se otočila k Rossovi, aby mu řekla „tak vidíte“, ale ten zmizel. Zahlédla ho, jak se prodírá k požárnímu východu a ven ze sálu. Izzy se za ním dívala a byla v pokušení ho následovat, ale něco v jeho pohledu naznačovalo, že by společnost neuvítal. Zanedlouho poté vyhlásili závěrečný tanec. Poté Izzy sehnala Duncana a Xanthe a vrátila se k autu, kde zjistila, že Ross už sedí na místě řidiče. Xanthe byla přiopilá a trvala na tom, že si sedne dopředu k němu. Izzy si vlezla dozadu k Duncanovi, který okamžitě usnul, zatímco Xanthe dál žvanila o večeru a strašně Izzy připomínala paní Bennetovou z Pýchy a předsudku po plese. Když dorazili zpátky na hrad, Ross je vysadil před vchodem a pak zajel s autem dozadu. Než Izzy pomohla matce nahoru po schodech, vyslechla si její chichotavé postřehy o všech účastnících, dostala ji do postele a zase se vrátila dolů, Ross se zjevně odebral na kutě. Zhasla světla a povzdechla si. Připadala si trochu jako Popelka, která byla na plese a propásla svou velkou chvíli.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517418
Kapitola 9 Prosinec „Vypadáte velmi zuřivě. Všechno v pořádku?“ Izzy nadskočila a málem spadla ze štaflí, ze kterých čistila strop v jedné z ložnic. Vytáhla si z uší sluchátka. „Rossi. Zdravím. Jen se snažím vymyslet, jak všechno stihnout do Vánoc.“ Ty poslední dva týdny od zábavy ho skoro neviděla. Chytil štafle, aby je stabilizoval, a stál tam, díval se na ni nahoru a tmavě modré oči mu pobaveně jiskřily. „Už jsem si myslel, že vás rozhodily ty pavučiny.“ „Myslím, že tady nahoře už roky nikdo nebyl,“ povzdechla si. „Kam to mám dát?“ Držel další velkou krabici. „Potkal jsem Xanthe, když s ní zápolila a snažila se ji dostat ze schodů. Bál jsem se, aby si nezlomila vaz.“ „Ach bože,“ vzdychla Izzy. „Ta se do toho zakousla. Můžete to položit tamhle? Mám pocit, že sotva vyklidím nějaký pokoj, snese dolů další věci.“ Její matku nešlo zastavit, jednodušší by bylo zastavit stádo nosorožců. „No, trochu se přecenila,“ potěžkal krabici, „ale jen co se toho zbavila, odskotačila zpátky nahoru. Dělala tam docela rámus, ale stejně jsem si potřeboval udělat pauzu.“ Promnul si zátylek a rameno. Rozhlédl se po ložnici. „Vypadá to na velký projekt.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517418
„To je,“ přikývla Izzy trochu zasmušile. „Ale Xanthe to chce mít všechno hotové nejlíp včera. Zaplňuje to tu starožitnostmi a dělá konečné úpravy dřív, než domaluju.“ „Je velmi… ehm, nadšená.“ „Hmm,“ zabručela Izzy, „jen pokud nejde o těžkou práci.“ Tohle byla třetí ložnice, kterou tenhle týden malovala. I s pomocí Jima a Jeanette to byl závod s časem. Měli necelý měsíc na to, aby vše připravili. Množství práce jim připadalo nekonečné. „Jestli chcete, můžu vám pomoct s malováním. Mám volnou půlhodinku.“ Izzy se na něj podívala. „Jste si jistý? Myslela jsem, že máte hodně práce.“ Lakonicky pokrčil jedním ramenem. „Mám, ale momentálně toho moc neudělám. Agentka mě pořád otravuje s reklamními záležitostmi. Bezmyšlenkovitá práce, jako je malování, pomáhá… mým myšlenkovým pochodům. Mozek si odpočine. Kromě toho je tu dnes tolik hluku, že je těžké se soustředit.“ „Promiňte, vím, že jste chtěl klid a ticho. Jim pracuje v koupelně hned vedle, ale tenhle týden bude hotový.“ „To je v pořádku, mám-li být upřímný, ten výhled je inspirující, přivedl mě na jiné myšlenky a kupodivu mě inspiruje i pobyt mezi lidmi.“ Odmlčel se. „Pokud mě někdo vysloveně nevyrušuje od práce.“ „Jim bude brzy hotový, slibuju. Musí jen sundat dlaždičky ze stěn a nainstalovat nový sprchový kout, a bude to.“ „Je docela šikovný kutil.“ „To rozhodně je.“ „Máte tedy nějakou volnou štětku?“ zeptal se. Uvědomila si, že to myslí vážně, a usmála se na něj. „Tamhle. Díky, práci zadarmo neodmítnu.“ „To jste ještě neviděla, jak maluju.“ 99
Ukázka elektronické knihy