98
n o r a
r o b e r t s
•
n a
j m é n u
n e z á l e ž í
Znal bezpečnostní systém, a jelikož se stejným typem už jednou pracoval, cítil se sebejistě. Ani zamčené dveře kanceláře mu nedělaly velké starosti. Zato ten trezor – ten byl nový a složitý. A Silas měl jen pár dní, aby pronikl do jeho tajemství a fungování. Nabuzený kávou pracoval ještě dvě hodiny u sebe v bytě, sepisoval vlastní poznámky a časový rozvrh a cvičil s upraveným dálkovým ovládáním, které mu půjčil Sebastien. A trénoval s kombinačním zámkem. Trezor poskytoval možnost kombinace až devíti čísel a Silas souhlasil se Sebastienem, že plánovaná oběť využije všechna. To bude časově náročné. Kombinaci tří čísel teď u většiny akcí zvládl pod patnáct minut a věděl, že devět čísel daný čas neprodlouží jen třikrát. Složitost práce přidá pravděpodobně nejmíň další hodinu. Pokud nebude mít opravdu velké štěstí. Odhadoval, že otevření trezoru zabere dvě hodiny. Celkový pobyt v domě: tři hodiny. Pro jistotu bude počítat se třemi a půl. To je déle, než kdy riskoval, ale také ještě nikdy neusiloval o takový zisk. Když si konečně lehl do postele, zdálo se mu o nekonečných kombinacích a uspokojivém cvakání západek.
Tento týden vynechal lekci francouzštiny i možnost sexu s Dauphine a soustředil se na to, jak zkrátit potřebný čas. Spokojil se i s mraženou pizzou, aby ho nic nevyrušovalo – ve městě, kde bylo jídlo náboženstvím. Z kusů kovu posbíraných na skládce si postavil napodobeninu dveří trezoru a celé hodiny nastavoval a otvíral kombinační zámek. Po dvou večerech snížil průměrný čas na šedesát sedm minut a dvanáct vteřin. Byl rozhodnutý ještě se zlepšit. Křoupal chipsy a studoval schémata zabezpečení.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517394
99
n o r a
r o b e r t s
•
n a
j m é n u
n e z á l e ž í
Posiloval s činkami, pil energetické nápoje a v duchu si přehrával každý krok a pohyb. Když nastala noc akce, opakoval si, že je připravený. Připomínal si, že práce je práce: série kroků po pečlivé, soustředěné přípravě. Auto nechal u Sebastienova domku a nastoupil si do jeho pickupu, spolu se psem. „Vysadím tě tam, kde jsem ti ukázal, a zbytek dojdeš pěšky. Takhle v noci tam skoro nikdo nejezdí, ale jestli uvidíš, jak se blíží nějaké auto…“ „Uhnu ze silnice,“ dokončil Silas. „Až budu hotový, zapnu si mobil, pošlu ti esemesku a ty mě vyzvedneš na stejném místě, kde jsi mě předtím vysadil.“ „Máš chladnou hlavu, mon ami?“ „Jsem v pohodě. Zvládnu to,“ dodal. „Kdybychom to přehnali se zkoušením, byl bych připravený až moc. Zvládnu to.“ Teplá, bezměsíčná noc mu hrála do karet. Na pozemcích u sídla budou svítit bezpečnostní světla, ale těm se snadno vyhne. Okna zavřená před horkem, hučení klimatizace – oboje vnímal jako malé výhody. V jednu hodinu ráno za dusné letní noci by členové domácnosti měli tvrdě spát. Pokud ne, bude se prostě muset vyhnout všem nespavcům. Pokud dosáhne nejlepšího času ze zkoušek, zvládne všechno za dvě hodiny. I kdyby se objevily nějaké komplikace, měl by být zpátky v pickupu, než se v domě pohne první ranní ptáče. Na silnici lemované stromy nepotkali žádný jiný vůz. Když Sebastien zastavil, věnoval Silasovi poslední dlouhý pohled. „Bonne chance.“ Silas kývl, vystoupil, podíval se na hodinky. A dal se do běhu, vysoký, štíhlý a celý v černém. Rychle překonal necelého půl kilometru a zastavil se, aby si zpoza stromů prohlédl dům. Jak očekával, trávníky ozařovala bezpečnostní světla a po obou stranách širokých vchodových dveří byly připevněné
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517394
100
n o r a
r o b e r t s
•
n a
j m é n u
n e z á l e ž í
venkovní lucerny, které osvětlovaly dlouhou verandu se širokými sloupy. Všechna okna – a že jich bylo hodně – nicméně zůstávala temná. Zatímco se plížil kolem domu ke straně, kterou Sebastien označil za zdejší slabinu, zůstával schovaný za stromy a keři a neustále sledoval okna, jestli v nich nezahlédne nějaký pohyb. Ve vzduchu visela vůně růží, lilií a letní zeleně, když Silas překonal dveře s jednoduchým zdobným zámkem ze železa. Za nimi byla místnost, kterou podle jeho odhadu místní označovali jako salónek, a Silas vykročil rovnou k displeji alarmu. První test, pomyslel si. Teď uvidím, jestli Sebastien s tou podomácky vyrobenou čtečkou ví, co dělá. Vteřiny odtikávaly a na displeji se míhala čísla. Přinejhorším uteče. Na displeji ale zablikalo zelené světélko. Silas potichu zavřel dveře. I vnitřek domu voněl – květinami a citrony. Silas se zastavil v nehybném vzduchu a zavřel oči, aby si zbystřil sluch. Vybavil si plán interiéru. Vyšel ze salónku, zatočil doprava a proplížil se kolem velkého vchodu s elegantním centrálním schodištěm. Další zatočení, tentokrát doleva, rychlý přesun kolem dalšího salónu, místnosti s kulečníkem a k zamčeným dveřím pracovny. Ve chvíli, kdy vytahoval výbavu, něco se mu otřelo o nohy – Silas málem vyletěl z kůže. Zrzavá kočka zamňoukala. Vypadala sice roztomile, ale Silas se jí ani nedotknul. Dopřál si deset vteřin na uklidnění a překonal zámek. Kočka vklouzla dovnitř, než ji mohl zadržet, a vyskočila si na široké opěradlo kožené pohovky odstínu portského vína. Kdyby ji vyhodil, mohla by začít mňoukat, škrábat do dveří nebo něco jiného, a ještě by někoho vzbudila. Silas zavřel dveře a otočil se k trezoru.
Ukázka elektronické knihy