98
m a r y
h i g g i n s
c l a r k
•
a l a f a i r
b u r k e
•
n e p a t ř í m
t i
děti přijdou o tátu tímhle způsobem, a vy jim to nemáte jak vysvětlit.“ To bohužel dokážu, pomyslela si Laurie. Pak pozorně naslouchala, jak Caroline vypráví o té noci, kdy byl Martin Bell zabit. Ozval se zvuk otvíraných garážových vrat a tři hlasité rány. Běžela ven, našla smrtelně zraněného Martina. Zavolala záchranku a pak se Kendru snažila probudit ze spánku, jak to taktně nazvala. „A kde v tu chvíli byly děti?“ „Řekla jsem jim, že to byly petardy, a poslala je do jejich pokoje. Ale jakmile se Kendra probudila a konečně pochopila, co se děje, odvedla jsem je k sousedům ve vedlejším bloku na takovou dětskou party s přespáním. Byly překvapené a nadšené. Napadlo mě, že si zaslouží ještě jednu normální noc, než se jim život obrátí naruby.“ „O tom jste rozhodla vy?“ zeptala se Laurie. „Ne jejich matka?“ Caroline stiskla rty a zadívala se na stůl. „Jak už jsem řekla policii, nebyla v tu chvíli docela při smyslech.“ „Byla v takovém stavu často?“ „Procházela těžkým obdobím. Myslím, že už vám řekla, že to byla poporodní deprese.“ „No ano, řekla, ale ráda bych slyšela, jak jste to vnímala vy.“ Caroline pokrčila rameny. „Když mě doktor Bell najímal, řekl, že se jeho žena necítí dobře po narození dětí, zvlášť po Mindy. Napadlo mě, že jde o deprese. Už jsem se s tím u novopečených matek setkala.“ Laurie poznala, že se Caroline chystá říct víc, ale pak se zarazila. „Kendřin případ byl jiný?“ zeptala se. Caroline pomalu přikývla. „Vypadala jako zombie. Jako by pořád napůl spala. Je možné, že to byl jen velmi těžký poporodní stav, ale…“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517206