/ 98 / Kancelář prezidenta republiky poté ve svém návrhu využila zejména kategorii „místní správy“ k definici dalších oblastí, které hodlala vyčlenit pro autonomní správu a zákonodárství. Patřilo k nim „stanovení hlavního města, barev, znaku, úřední pečetě P. R. pro dobu přechodnou, složení, jednání, práva vol. do sněmu P. R., podrobnosti o vyhlašování zákonů sněmu P. R., hosp. a finance vyhražené P. R., záležitosti týkající se výlučně hospodářství obcí, okresů, žup, věci stavební, požární, chudinství, zařízení lidumilná, zdravotní, bytová, sociální a dopravní“.237 Žatkovič ve funkci setrval pouze do konce dubna 1921, neboť již v březnu 1921 podal nadvakrát demisi (první prezident Masaryk nepřijal) a hodlal odjet zpět do USA. Demisi podal nejen z důvodu odmítnutí jeho návrhu na širokou podkarpatoruskou autonomii, ale i z důvodu příliš velké faktické moci viceguvernéra. Zmiňoval i problémy s uspořádáním obecních, popřípadě i parlamentních voleb.238 Do tisku nicméně pronikla informace o tom, že uvažuje o rezignaci, teprve 20. dubna, a to v souvislosti s audiencí, kterou deseti politickým zástupcům pěti rusínských a maďarských politických stran z Podkarpatské Rusi přislíbil prezident Masaryk.239 Jednání s Masarykem a také s ministerským předsedou Černým se však ve dnech 22. a 23. dubna kromě otázky voleb mělo zabývat i dořešením otázky hranic, včetně vymezení hranice mezi Podkarpatskou Rusí a Slovenskem, urychlením voleb do sněmu a zvýšením počtu zástupců Podkarpatské Rusi v Národním shromáždění. Ostatně obsah jednání s čs. ústavními představiteli zprostředkoval viceguvernér Ehrenfeld.240 Tento vývoj a zejména neuspokojivé výsledky jednání podkarpatoruské delegace v Praze, když byly zejména odmítnuty návrhy na zvýšení navrhovaného počtu zástupců v Národním shromáždění, tj. 9 poslanců a 5 senátorů, a kdy ministerstvo vnitra naopak v červenci 1921 přišlo s další verzí zákona o provedení autonomie Podkarpatské Rusi, urychlily Žatkovičovu re237 238
239 240
Citováno dle M. Dudová: Právní postavení Podkarpatské Rusi za první republiky, s. 38. Grigorij Žatkovič rezignací hrozil již koncem února a poté znovu 13. března 1920, hodlal odjet do USA. Lidové noviny, 21. 4. 1920. Požadavky Podkarpatské Rusi, Lidové Noviny, 23. 4. 1921 a Zástupci Podkarpatské Rusi v Praze, Tamtéž, 24. 4. 1921.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517006