KAPITOLA 29 „Nejsem všemocný,“ povzdechl si Black a podíval se na mě. V jeho očích jsem zachytila smutek a věděla jsem, že to Fred nezvládl. Stáhlo se mi hrdlo při pomyšlení na Ricka a na bolest, kterou musel nyní prožívat. „Jeho duše už byla moc poškozená. Nebyl sám sebou,“ vysvětloval Black. „Nedalo se nic dělat.“ „Řekl něco, než odešel?“ zeptala jsem se opatrně a doufala, že nám pomůže toho parchanta dostat. „Jak jsem řekl, už nebyl sám sebou. Nedokázal mluvit ani se mnou jinak komunikovat.“ „Kdo za tím může být?“ „To nevím,“ odpověděl Black. „Ale je mocný. Používá zakázanou magii, kterou v dnešní době umí použít jen málokdo, navíc jsem cítil, že něco není v pořádku. Jako kdyby ne všechny částečky kouzla byly správně. Možná nějaká úprava kouzla nebo amatérismus, těžko říct. Navíc když jsem do místnosti přišel, bylo to něco už pryč. Cítil jsem jen jeho závan, pak to zmizelo.“ „Co budeme dělat?“ Black se na mě smutně usmál a já na něm poznala, že by mě nejradši zavřel u sebe doma a řekl, že se o to postarají jiní. Ale musel poznat z mého výrazu, že se nenechám jen tak odstrčit stranou. Tohle byl můj případ a já chtěla být i u jeho vyřešení. „To, co dosud.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516770
Prověřovat stopy. Pokud vím, Marvelovy smrtky už prověřily všechny čarodějky, které by něco takového dokázaly, ale bez úspěchu. Teď přijdou na řadu učednice, drby a práskači. Možná někdo něco viděl.“ Zamračila jsem se. „Chci se na hledání taky podílet.“ „Vždyť taky ano. Byla jsi zatím u všech obětí. Učíš se. Byly to jen pochůzky, rutina. Věř mi, kdyby mohli, všichni by si to s tebou vyměnili.“ Mračila jsem se čím dál víc. Black svěsil ramena a trochu si povzdechl. „Co kdyby sis tohle vyřešila přímo s Marvelem? Na něm je, jak a kdy budeš nasazená. Pokud usoudil, že tě potřebuje přímo u obětí, pak to má jistě svůj důvod.“ Cítila jsem, že je hovor u konce. Poznala jsem to ze změny v jeho tónu i v tom, jak se narovnal. „Musíš jít, že?“ „Ano, a ty by ses měla vrátit se mnou do Podsvětí. Nech smečku, aby truchlila sama.“ „Nechce mě tam Monika, že jo?“ odfrkla jsem si pobouřeně, než jsem mohla přemýšlet o důsledcích. „Vsadím se, že Patrik zajišťuje stopy, pokud tam nějaké jsou, a vyptává se, jak se to Fredovi stalo.“ Black se na mě překvapeně podíval. „Proč si to myslíš?“ Na okamžik jsem zaváhala, ale pak jsem pokrčila rameny. „Myslí si, že jsem zrůda. Stejně jako Aneta. Myslím, že u ní je to ještě silnější, protože skutečně viděla, že jsi přišel, když jsem zavolala. Do té doby jí to asi nedošlo.“ „Proto jsi odešla?“ 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516770
Přikývla jsem a založila si ruce na prsou. „Nepotřebuju chránit, poradím si s ní sama. Jen mě to překvapilo. Příště budu připravená,“ ujistila jsem ho, aby ho nenapadlo, že si s Monikou promluví, nebo nějaká podobná hloupost. „O nic nejde. Jen to bylo nepříjemné.“ Black mě upřeně sledoval a snažil se odhadnout, na co myslím. Musela jsem mu přičíst k dobru, že se to skutečně nepokusil zjistit tím, že by mi vlezl do hlavy. „Dobře,“ řekl nakonec, ale neznělo to přesvědčivě. „Ještě si o tom promluvíme.“ Pozvedla jsem obočí a on dodal: „Brzy.“
100 Ukázka elektronické knihy