DANI COLLINSOVÁ
„Dokonale pohromadě. Ale ty vypadáš unaveně. Odpoledne si odpočiň a já s rodiči přijdu později. Nech se opečovávat svým personálem.“ „Opravdu musíš jít?“ Přitiskla se k němu. Podíval se na ni a v jejích očích viděl výzvu. Bylo by snadné hodit všechno za hlavu, jít s Ivy do ložnice a vášnivě se pomilovat. Bylo by to hodně snadné a pravděpodobně i zdraví prospěšné. Ale napětí v něm narůstalo, musel se co nejdříve dát dohromady. Když si uvědomil, co všechno bude muset odpoledne zařídit… Budu si muset udělat čas a zajít během odpoledne ke svému lékaři. „Opravdu už musím jít.“ Vzal do dlaní její tvář. Chtěl, aby byl jeho polibek něžný, ale její ústa se pod dotykem jeho rtů rozevřela. Vnikl jazykem do jejích úst. Okamžitě měl erekci. Hráli si jazyky. Přál si, aby byli nazí a mohl být v ní, dokud by oba neexplodovali. Ne. Musím se ovládnout, poručil si. Chvěla se, oči měla přivřené, mělce dýchala. Pustil ji a o krok ustoupil. „Stalo se něco?“ zeptala se zmateně. Potichu zaklel, protože nevěděl, co jí má říct. Potřeboval čas, aby získal ztracenou rovnováhu. Že by jí vadilo, že jsem ji nehodil na postel a nezmocnil se jí? Chtěl to udělat. Stálo ho všechny síly, aby ji nevzal do náruče, ale také si byl vědom toho, že by se uvolnilo všechno emoční harampádí, které v sobě potlačoval. Jun Li si uvědomil, že je zklamaná kvůli něčemu, co jí nedokázal dát a nevěděl, jestli to někdy dokáže. Záleželo mu na ní a bude se o ni starat a bude ji chránit, jako se staral a jako chránil všechny své blízké. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516352